CEFR Level
A1
Czech — Beginner Vocabulary
466 words
Can understand and use familiar everyday expressions and very basic phrases.
| # | Word | Type | IPA | Definition |
|---|---|---|---|---|
| 1 | to | Příslovce, Zájmeno | /[ˈto]/ | odkazuje k věci rodu středního, o které je řeč nebo která vyplývá ze souvislostí. |
| 2 | se | Zájmeno, Předložka | /[ˈsɛ]/ | zastupuje osobní zájmena, pokud je věc nebo osoba, kterou dané zájmeno označuje, shodná s podmětem. |
| 3 | je | Podstatné jméno, Sloveso, Zájmeno, Fráze | /[ˈjɛ]/ | název hlásky a písmene J. |
| 4 | a | Podstatné jméno, Příslovce, Předložka, Spojka, Fráze | /[ˈʔaː]/ | tón o frekvenci asi sto deseti hertzů resp. jiný tón odlišný o jednu či více oktáv. |
| 5 | že | Příslovce, Předložka, Spojka, Citoslovce | /[ˈzɛ]/ | jako z; používá se před slovy začínajícími na z nebo s, případně ž nebo š nebo tam, kde byl silný jer. |
| 6 | jsem | Sloveso | /[ˈ(‿j)sɛm]/ | první osoba singuláru indikativu prézentu slovesa být. |
| 7 | na | Předložka, Citoslovce | /[ˈna]/ | (na + akuzativ) vyjadřuje účel, cíl či směřování činnosti. |
| 8 | co | Příslovce, Zájmeno, Spojka, Fráze | /[ˈt͡so]/ | v otázkách týkajících se osob zjišťující, jaké mají povolání, jaké jsou apod. ^([zdroj?]). |
| 9 | v | Předložka, Fráze | /v/ | (v + akuzativ / lokál) vyjadřuje nějaké časové období, kdy něco probíhá. |
| 10 | si | Zájmeno, Fráze | /[ˈsɪ]/ | dativ zvratného zájmena se, zpravidla jako součást zvratných sloves. |
| 11 | tak | Podstatné jméno, Příslovce, Spojka, Citoslovce, Fráze | /[ˈtak]/ | tím způsobem (ukazuje na způsob známý z kontextu, jenž často následuje). |
| 12 | ale | Podstatné jméno, Příslovce, Spojka, Citoslovce, Fráze | /[ˈalɛ]/ | vyjadřuje poměr odporovací. |
| 13 | ne | Podstatné jméno, Příslovce, Citoslovce, Fráze | /[ˈnɛ]/ | Abbreviation of Nebraska: a state of the United States. |
| 14 | s | Podstatné jméno, Předložka, Fráze | /[s]/ | (s + instrumentál) vyjadřuje přítomnost nebo společnost něčeho nebo někoho, spojení s něčím, příslušnost k něčemu. |
| 15 | jsi | Sloveso | /[ˈ(‿j)sɪ]/ | druhá osoba singuláru indikativu prézensu slovesa být. |
| 16 | já | Podstatné jméno, Zájmeno | /[ˈjaː]/ | označuje samotného mluvčího. |
| 17 | mi | Zájmeno | /[ˈmɪ]/ | dativ slova já. |
| 18 | o | Předložka, Fráze | /o/ | (o + akuzativ) součást ustálených vazeb u některých sloves vyjadřujících duševní činnost či city. |
| 19 | do | Podstatné jméno, Předložka, Fráze | /[ˈdo]/ | (do + genitiv) vyjadřuje směřování k nějaké hranici; až k. |
| 20 | jak | Podstatné jméno, Příslovce, Spojka | /[ˈjak]/ | tibetský horský skot s dlouhou srstí, často ochočený. |
| 21 | ty | Zájmeno | /[ˈtɪ]/ | odkazuje k entitám rodu mužského neživotného nebo ženského, o kterých je řeč nebo které vyplývají ze souvislostí. |
| 22 | z | Podstatné jméno, Předložka, Fráze | /z/ | |
| 23 | jo | Podstatné jméno, Příslovce, Zájmeno | /[ˈjo]/ | Darling, sweetheart. |
| 24 | jste | Sloveso | /[ˈ(‿j)stɛ]/ | druhá osoba čísla množného indikativu přítomného času slovesa být. |
| 25 | UZ | Sloveso, Příslovce, Fráze | /[ˈuʃ]/ | vyjadřuje stavy, věci v ději, že se něco stalo apod. |
| 26 | když | Podstatné jméno, Spojka, Fráze | /[ˈɡdɪʃ]/ | (Podstatné jméno). |
| 27 | jen | Podstatné jméno, Příslovce, Spojka, Fráze | /[ˈjɛn]/ | vyjadřuje omezenost nebo nízkou hodnotu něčeho. |
| 28 | jsme | Sloveso | /[ˈ(‿j)smɛ]/ | první osoba plurálu indikativu prézensu slovesa být. |
| 29 | jako | Příslovce, Spojka, Fráze | /[ˈjako]/ | po komparativu adjektiva, srovnává dva nebo více prvky s nestejnou hodnotou. |
| 30 | tu | Příslovce, Zájmeno, Citoslovce | /[ˈtu]/ | v tom okamžiku (zejména náhle). |
| 31 | za | Předložka | /[ˈza]/ | (za + akuzativ) označuje časový interval, po jehož uplynutí se něco stane. |
| 32 | ho | Podstatné jméno, Zájmeno, Citoslovce | /[ˈɦo]/ | příklonný tvar (nelze použít po předložce) genitivu singuláru zájmen on a ono. |
| 33 | ti | Zájmeno | /[ˈcɪ]/ | odkazuje k věcem rodu mužského životného, o kterých je řeč nebo které vyplývají ze souvislostí. |
| 34 | by | Sloveso, Příslovce, Spojka | /[ˈbɪ]/ | |
| 35 | tady | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈtadɪ]/ | (Podstatné jméno). |
| 36 | ano | Příslovce, Zájmeno, Citoslovce, Fráze | /[ˈano]/ | dokonce (zesiluje nebo stupňuje význam následujícího větného členu nebo věty). |
| 37 | pro | Podstatné jméno, Předložka | /[ˈpro]/ | (pro + akuzativ) vyjadřuje cíl děje nebo účel činnosti. |
| 38 | dobré | Přídavné jméno, Příslovce | /[ˈdobr̝ɛ]/ | označuje připouštění. |
| 39 | není | Sloveso | /[ˈnɛɲiː]/ | třetí osoba jednotného čísla přítomného času záporného oznamovacího způsobu slovesa být. |
| 40 | byl | Sloveso | /[ˈbɪl]/ | příčestí minulé jednotného čísla mužského rodu slovesa být. |
| 41 | něco | Podstatné jméno, Zájmeno | /[ˈɲɛt͡so]/ | (Podstatné jméno). |
| 42 | proč | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈprot͡ʃ]/ | Abbreviation of procedure. |
| 43 | teď | Příslovce | /[ˈtɛc]/ | v tuto chvíli, dobu. |
| 44 | no | Podstatné jméno, Příslovce, Citoslovce | /[ˈno]/ | well, why. |
| 45 | K | Podstatné jméno, Předložka | /[k]/ | (k + dativ) vyjadřuje směr do blízkosti něčeho, prostorově i časově. |
| 46 | tam | Příslovce | /[ˈtam]/ | na onom místě. |
| 47 | tohle | Zájmeno | /[ˈtoɦlɛ]/ | nominative/accusative neuter singular of tenhle. |
| 48 | jsou | Sloveso | /[ˈ‿jsou̯]/ | třetí osoba množného čísla indikativu prézentu slovesa být. |
| 49 | ten | Zájmeno, Fráze | /[ˈtɛn]/ | odkazuje k věci nebo osobě rodu mužského, o které je řeč nebo která vyplývá ze souvislostí. |
| 50 | být | Sloveso | /[ˈbiːt]/ | pomocné sloveso v minulém čase (pouze v 1. a 2. osobě) ve spojení s příčestím minulým. |
| 51 | toho | Zájmeno | /[ˈtoɦo]/ | akuzativ jednotného čísla zájmena ten. |
| 52 | bude | Sloveso | /[ˈbudɛ]/ | třetí osoba jednotného čísla oznamovacího způsobu budoucího času slovesa být. |
| 53 | bych | Sloveso | /[ˈbɪx]/ | tvar pomocného slovesa být vyjadřující v kombinaci s minulým příčestím plnovýznamového nebo způsobového slovesa podmiňov… |
| 54 | vás | Podstatné jméno, Zájmeno | /[ˈvaːʃ]/ | akuzativ zájmena vy. |
| 55 | nic | Podstatné jméno, Příslovce, Zájmeno | /[ˈɲɪt͡s]/ | Acronym of Nursing Interventions Classification. |
| 56 | takže | Spojka | /[ˈtaɡʒɛ]/ | připojuje vedlejší větu důsledkovou. |
| 57 | má | Sloveso, Zájmeno | /[ˈmaː]/ | třetí osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa mít. |
| 58 | ve | Podstatné jméno, Předložka | /[ˈvɛ]/ | jako v; používá se před slovy začínajícími na v nebo f nebo tam, kde byl silný jer. |
| 59 | vám | Zájmeno | /[ˈvaːm]/ | dativ osobního zájmena vy. |
| 60 | nebo | Spojka | /[ˈnɛbo]/ | souřadicí spojka, spojuje věty v poměru vylučovacím, s čárkou před. |
| 61 | kdo | Zájmeno | /[ˈɡdo]/ | (tázací) jaká osoba?, který člověk? — vyjadřuje otázku na osobu původce nebo cíl děje. |
| 62 | aby | Příslovce, Spojka | /[ˈabɪ]/ | uvozuje přací větu. |
| 63 | Tom | Podstatné jméno, Zájmeno | /[ˈtom]/ | lokál jednotného čísla zájmena ten. |
| 64 | byla | Sloveso | /[ˈbɪla]/ | příčestí minulé jednotného čísla ženského rodu a množného čísla středního rodu slovesa být. |
| 65 | ji | Sloveso, Zájmeno | /[ˈjiː]/ | instrumentál jednotného čísla zájmena ona. |
| 66 | bylo | Sloveso | /[ˈbɪlo]/ | příčestí minulé jednotného čísla středního rodu slovesa být. |
| 67 | kde | Podstatné jméno, Příslovce, Zájmeno, Fráze | /[ˈɡdɛ]/ | A computer desktop environment that runs on Unix and Linux. |
| 68 | ještě | Příslovce, Fráze | /[ˈjɛʃcɛ]/ | vyjadřuje přidání děje nebo věcí k jiným. |
| 69 | i | Příslovce, Spojka, Fráze | /[ʔˈɪ]/ | spojuje větné členy, silněji než spojka a. |
| 70 | po | Podstatné jméno, Předložka, Fráze | /[ˈpo]/ | abbreviation of pondělí (“Monday”). |
| 71 | Páně | Podstatné jméno, Přídavné jméno, Citoslovce, Fráze | /[ˈpanɛ]/ | vokativ singuláru substantiv pan a pán. |
| 72 | protože | Spojka | /[ˈprotoʒɛ]/ | z důvodu, že. |
| 73 | než | Předložka, Spojka | /[ˈnɛʃ]/ | vyjadřuje stupňování nebo zesílení. |
| 74 | můj | Zájmeno | /[ˈmuːj]/ | náležící mně; mající ten nejtěsnější vztah se mnou. |
| 75 | jeho | Zájmeno | /[ˈjɛɦo]/ | přivlastňuje osobě nebo věci rodu středního, která vyplývá z kontextu. |
| 76 | od | Podstatné jméno, Předložka, Fráze | /[ˈʔɔt]/ | (od + genitiv) vyjadřuje počátek nějakého časového období nebo řady. |
| 77 | myslím | Podstatné jméno, Sloveso | /[ˈmɪsliːm]/ | dative plural of mysl. |
| 78 | TIM | Podstatné jméno, Zájmeno, Fráze | /[ˈciːm]/ | instrumentál zájmena ten. |
| 79 | jestli | Spojka | /[ˈjɛstlɪ]/ | v případě, že; když, pokud. |
| 80 | MAS | Sloveso, Fráze | /[ˈmaːʃ]/ | druhá osoba singuláru času přítomného slovesa mít. |
| 81 | měl | Podstatné jméno | /[mɲɛl]/ | genitiv množného čísla podstatného jména mela. |
| 82 | vím | Sloveso, Fráze | /[ˈviːm]/ | první osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa vědět. |
| 83 | náš | Zájmeno, Fráze | /[ˈnaːʃ]/ | akuzativ osobního zájmena my. |
| 84 | všechno | Zájmeno | /[ˈfʃɛxno]/ | střední rod zájmena všechen; označuje úplnost obsahu. |
| 85 | možná | Přídavné jméno, Příslovce, Citoslovce | /[ˈmoʒnaː]/ | asi, pravděpodobně. |
| 86 | nikdy | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈɲɪɡdɪ]/ | (Podstatné jméno). |
| 87 | prosím | Sloveso, Příslovce, Citoslovce | /[ˈprosiːm]/ | zdůraznění. |
| 88 | moc | Podstatné jméno, Příslovce, Fráze | /[ˈmot͡s]/ | oprávnění autoritativně regulovat společenské vztahy nebo rozhodovat v konkrétních případech a tato rozhodnutí vymáhat. |
| 89 | MU | Zájmeno, Citoslovce, Fráze | /[ˈmu]/ | příklonný tvar (nelze použít po předložce) dativu singuláru zájmen on a ono. |
| 90 | vy | Zájmeno | /[ˈvɪ]/ | označuje skupinu nejméně dvou adresátů promluvy. |
| 91 | ani | Příslovce, Zájmeno, Spojka | /[ˈaɲɪ]/ | vyjadřuje stupňovací poměr v záporných větách. |
| 92 | chci | Sloveso | /[ˈxt͡sɪ]/ | první osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa chtít. |
| 93 | taky | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈtakɪ]/ | genitiv singuláru substantiva taka. |
| 94 | Nevím | Podstatné jméno, Sloveso | /[ˈnɛviːm]/ | |
| 95 | až | Příslovce, Předložka, Spojka, Fráze | /[ˈaʃ]/ | vyjadřuje děj, který se stane později, než se čekalo. |
| 96 | pokud | Příslovce, Spojka | /[ˈpokut]/ | vyjadřuje podmínku. |
| 97 | moje | Zájmeno | /[ˈmojɛ]/ | nominativ a vokativ singuláru ženského a středního rodu, akuzativ singuláru středního rodu, akuzativ plurálu všech rodů… |
| 98 | tebe | Zájmeno | /[ˈtɛbɛ]/ | akuzativ zvratného zájmena ty. |
| 99 | pak | Podstatné jméno, Příslovce, Spojka | /[ˈpaːk]/ | později, potom. |
| 100 | nám | Zájmeno, Citoslovce, Fráze | /[ˈnaːm]/ | dativ osobního zájmena my. |
| 101 | ahoj | Podstatné jméno, Citoslovce | /aˈɦoj/ | (Podstatné jméno). |
| 102 | ta | Zájmeno | /[ˈta]/ | odkazuje k věcem rodu středního, o kterých je řeč nebo které vyplývají ze souvislostí. |
| 103 | díky | Podstatné jméno, Předložka, Citoslovce | /[ˈɟiːkɪ]/ | instrumentál plurálu substantiva dík. |
| 104 | říct | Sloveso | /[ˈr̝iːt͡st]/ | (říct o + akuzativ) vyjádřit požadavek. |
| 105 | sem | Příslovce, Fráze | /[ˈsɛm]/ | na toto místo. |
| 106 | máme | Podstatné jméno, Sloveso | /[ˈmaːmɛ]/ | vocative singular of mam. |
| 107 | řekl | Sloveso | /[ˈr̝ɛkl̩]/ | příčestí činné jednotného čísla mužského rodu slovesa říct (říci). |
| 108 | u | Podstatné jméno, Předložka | /[uː]/ | (u + genitiv) vyjadřuje zaklínání se při nějaké bytosti. |
| 109 | chceš | Sloveso | /[ˈxt͡sɛʃ]/ | |
| 110 | muším | Sloveso, Přídavné jméno | /[ˈmusiːm]/ | první osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa muset / musit. |
| 111 | budu | Sloveso | /[ˈbudu]/ | první osoba jednotného čísla oznamovacího způsobu budoucího času slovesa být. |
| 112 | před | Sloveso, Předložka | /[ˈpr̝̊ɛc]/ | (před + instrumentál) vyjadřuje děj v minulosti oddělený určitým intervalem od příslušného okamžiku. |
| 113 | pořádku | Podstatné jméno | /[ˈpor̝aːtku]/ | genitiv jednotného čísla podstatného jména pořádek. |
| 114 | jít | Sloveso | /[ˈjiːt]/ | (jít po + lokál) útočit na někoho či snažit se jej poškodit. |
| 115 | opravdu | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈopravdu]/ | (Podstatné jméno). |
| 116 | oň | Podstatné jméno, Zájmeno | /[ˈon]/ | tvar akuzativu singuláru zájmen on a ono po předložce: o něho, o něj. |
| 117 | někdo | Podstatné jméno, Zájmeno | /[ˈɲɛɡdo]/ | (Podstatné jméno). |
| 118 | tomu | Zájmeno | /[ˈtomu]/ | dativ jednotného čísla zájmena ten. |
| 119 | asi | Příslovce | /[ˈasɪ]/ | vyjadřuje menší míru přesnosti. |
| 120 | všichni | Podstatné jméno, Zájmeno | /[ˈfʃɪxɲɪ]/ | (Podstatné jméno). |
| 121 | trochu | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈtroxu]/ | do určité míry. |
| 122 | mít | Sloveso | /[ˈmiːt]/ | zakoušet, podstupovat; být objektem nějaké okolnosti, pocitu či stavu. |
| 123 | hej | Příslovce, Citoslovce, Fráze | /[ˈɦɛj]/ | citoslovce upozornění na něco. |
| 124 | vážně | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈvaːʒɲɛ]/ | genitiv jednotného čísla podstatného jména vážná. |
| 125 | myslíš | Sloveso | /[ˈmɪsliːʃ]/ | |
| 126 | dobrý | Podstatné jméno, Přídavné jméno, Fráze | /[ˈdobriː]/ | kvalitní, bezchybný, vyhovující; splňující očekávané nebo požadované vlastnosti. |
| 127 | abych | Sloveso, Příslovce, Spojka | /[ˈabɪx]/ | |
| 128 | pořád | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈpor̝aːt]/ | ucelená část vysílání (rozhlasu, televize apod.) na určité téma. |
| 129 | který | Podstatné jméno, Zájmeno | /[ˈktɛriː]/ | (Podstatné jméno). |
| 130 | Mohl | Podstatné jméno, Sloveso | /[ˈmoɦl̩]/ | příčestí činné jednotného čísla mužského rodu slovesa moct (moci). |
| 131 | bys | Sloveso | /[ˈbɪs]/ | tvar pomocného slovesa být vyjadřující v kombinaci s minulým příčestím plnovýznamového nebo způsobového slovesa podmiňov… |
| 132 | my | Zájmeno | /[ˈmɪ]/ | označuje mluvčího a nejméně jednu další osobu. |
| 133 | rád | Sloveso, Přídavné jméno, Fráze | /[ˈraːt]/ | s potěšením, s radostí. |
| 134 | které | Zájmeno | /[ˈktɛrɛː]/ | nominativ množného čísla mužského neživotného rodu vztažného zájmena který. |
| 135 | dělat | Sloveso | /[ˈɟɛlat]/ | konat, vykonávat nějakou činnost. |
| 136 | musíme | Sloveso | /[ˈmusiːmɛ]/ | první osoba množného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa muset / musit. |
| 137 | nemůžu | Sloveso | /[ˈnɛmuːʒu]/ | negative first-person singular of moci. |
| 138 | všechny | Zájmeno | /[ˈfʃɛxnɪ]/ | nominativ množného čísla mužského neživotného rodu zájmena všechen. |
| 139 | prostě | Příslovce | /[ˈproscɛ]/ | jednoduchým způsobem, bez nadbytečností. |
| 140 | víc | Příslovce, Fráze | /[ˈviːt͡s]/ | (u záporných tvarů sloves) již nikdy. |
| 141 | den | Podstatné jméno, Fráze | /[ˈdɛn]/ | časová jednotka, 24 hodin, sedmina týdne. |
| 142 | chtěl | Sloveso | /[ˈxcɛl]/ | singular masculine past active participle of chtít. |
| 143 | udělat | Sloveso | /[ˈuɟɛlat]/ | (udělat + dativ + akuzativ) provést (něco nenáležitého), uhranout, očarovat. |
| 144 | můžu | Sloveso | /[ˈmuːʒu]/ | |
| 145 | dva | Přídavné jméno | /[ˈdva]/ | jeden a k tomu ještě jeden (entity rodu mužského); přirozené číslo následující po čísle jedna, zapisované arabskou čísli… |
| 146 | stalo | Sloveso | /[ˈstalo]/ | příčestí činné jednotného čísla středního rodu slovesa stát. |
| 147 | mnou | Sloveso, Zájmeno | /[ˈmnou̯]/ | instrumentál zájmena já. |
| 148 | jenom | Podstatné jméno, Příslovce, Spojka | /[ˈjɛnom]/ | (Podstatné jméno). |
| 149 | kdy | Příslovce, Spojka | /[ˈɡdɪ]/ | (připojuje vedlejší větu) ve kterém čase. |
| 150 | jde | Sloveso | /[ˈjdɛ]/ | třetí osoba jednotného čísla oznamovacího způsobu přítomného času od slova jít. |
| 151 | budeš | Sloveso | /[ˈbudɛʃ]/ | druhá osoba jednotného čísla oznamovacího způsobu budoucího času slovesa být. |
| 152 | vaše | Podstatné jméno, Zájmeno | /[ˈvaʃɛ]/ | nominativ plurálu rodu mužského neživotného zájmena váš. |
| 153 | tvůj | Zájmeno | /[ˈtvuːj]/ | patřící tobě. |
| 154 | další | Přídavné jméno | /[ˈdalʃiː]/ | příští v pořadí. |
| 155 | pojď | Sloveso | /[ˈpojc]/ | druhá osoba jednotného čísla rozkazovacího způsobu slovesa jít. |
| 156 | kvůli | Předložka | /[ˈkvuːlɪ]/ | (kvůli + dativ) vyjadřuje důvod (nepříznivé) činnosti, následkem. |
| 157 | měli | Sloveso | /[ˈmɲɛlɪ]/ | masculine animate plural past active participle of mít. |
| 158 | může | Podstatné jméno, Sloveso | /[ˈmuːʒɛ]/ | akuzativ jednotného čísla podstatného jména muž. |
| 159 | dost | Příslovce | /[ˈdost]/ | v uspokojivé míře. |
| 160 | jeden | Sloveso, Přídavné jméno, Fráze | /[ˈjɛdɛn]/ | přirozené číslo předcházející číslu dva; zapisuje se arabskou číslicí 1. |
| 161 | nikdo | Podstatné jméno, Zájmeno | /[ˈɲɪɡdo]/ | (Podstatné jméno). |
| 162 | bože | Podstatné jméno, Citoslovce | /[ˈboʒɛ]/ | vocative singular of bůh. |
| 163 | bez | Podstatné jméno, Sloveso, Předložka, Fráze | /[ˈbɛs]/ | rod dřevin (sambucus) z čeledi bezovitých plodící bezinky. |
| 164 | ať | Podstatné jméno, Příslovce, Spojka, Citoslovce | /[ˈac]/ | atmosféra (jednotka tlaku). |
| 165 | lidi | Podstatné jméno | /[ˈlɪɟɪ]/ | nominativ množného čísla podstatného jména člověk. |
| 166 | můžeš | Sloveso | /[ˈmuːʒɛʃ]/ | |
| 167 | své | Podstatné jméno, Zájmeno | /[ˈsvɛː]/ | nominativ množného čísla mužského neživotného rodu zájmena svůj. |
| 168 | dnes | Příslovce | /[ˈdnɛs]/ | v tento den. |
| 169 | víte | Podstatné jméno, Sloveso | /[ˈviːtɛ]/ | druhá osoba množného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa vědět. |
| 170 | život | Podstatné jméno, Fráze | /[ˈʒɪvot]/ | souhrn vlastností typických pro organismy. |
| 171 | pař | Podstatné jméno, Sloveso, Přídavné jméno | /[ˈpaːr]/ | počet úderů na odehrání jamky nebo celého hřiště v normě. |
| 172 | tebou | Zájmeno | /[ˈtɛbou̯]/ | instrumental singular of ty. |
| 173 | právě | Příslovce | /[ˈpraːvjɛ]/ | vyjadřuje, že něčí výrok potvrzuje určitou myšlenku. |
| 174 | musí | Sloveso, Přídavné jméno | /[ˈmusiː]/ | třetí osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa muset / musit. |
| 175 | dobrá | Přídavné jméno, Příslovce, Citoslovce | /[ˈdobraː]/ | nominativ jednotného čísla ženského rodu přídavného jména dobrý. |
| 176 | jasně | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈjasɲɛ]/ | (Podstatné jméno). |
| 177 | děláš | Sloveso | /[ˈɟɛlaːʃ]/ | |
| 178 | sakra | Podstatné jméno, Příslovce, Citoslovce | /[ˈsakra]/ | The Buddhist equivalent of Indra, ruler of the Trāyastriṃśa heaven in Buddhist cosmology. |
| 179 | děkuji | Sloveso, Citoslovce | /[ˈɟɛkujɪ]/ | vyjádření vděku za provedenou úsluhu či pomoc. |
| 180 | velmi | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈvɛlmɪ]/ | (Podstatné jméno). |
| 181 | hodně | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈɦodɲɛ]/ | (Podstatné jméno). |
| 182 | udělal | Sloveso | /[ˈuɟɛlal]/ | masculine singular past active participle of udělat. |
| 183 | její | Zájmeno, Člen | /[ˈjɛjiː]/ | her (belonging to her), its (belonging to a feminine singular noun). |
| 184 | budeme | Sloveso | /[ˈbudɛmɛ]/ | první osoba množného čísla budoucího času oznamovacího způsobu slovesa být. |
| 185 | takhle | Příslovce | /[ˈtaɡɦlɛ]/ | tímto způsobem. |
| 186 | Jim | Podstatné jméno, Zájmeno | /[ˈjɪm]/ | instrumentál jednotného čísla zájmena ono. |
| 187 | věci | Podstatné jméno | /[ˈvjɛt͡sɪ]/ | instrumentál jednotného čísla podstatného jména věc. |
| 188 | ses | Podstatné jméno, Fráze | /[ˈsɛs]/ | contraction of jsi + se. |
| 189 | hned | Podstatné jméno, Sloveso, Příslovce, Spojka, Fráze | /[ˈɦnɛt]/ | hnědá barva. |
| 190 | musíš | Sloveso | /[ˈmusiːʃ]/ | |
| 191 | děje | Podstatné jméno, Sloveso | /[ˈɟɛjɛ]/ | genitiv singuláru a nominativ, akuzativ a vokativ plurálu podstatného jména děj. |
| 192 | proto | Podstatné jméno, Příslovce, Spojka | /[ˈproto]/ | z toho důvodu. |
| 193 | té | Podstatné jméno, Zájmeno | /[ˈtɛː]/ | název hlásky a písmene T. |
| 194 | tvoje | Zájmeno | /[ˈtvojɛ]/ | nominativ singuláru rodu ženského zájmena tvůj. |
| 195 | říkal | Sloveso | /[ˈr̝iːkal]/ | masculine singular past active participle of říkat. |
| 196 | vůbec | Příslovce | /[ˈvuːbɛt͡s]/ | vyjadřuje absolutní platnost, nejčastěji v záporných sděleních. |
| 197 | pravdu | Podstatné jméno | /[ˈpravdu]/ | akuzativ jednotného čísla podstatného jména pravda. |
| 198 | nejsem | Sloveso | /[ˈnɛjsɛm]/ | |
| 199 | ona | Zájmeno | /[ˈona]/ | odkazuje k osobám nebo věcem rodu středního, o kterých je řeč nebo které vyplývají ze (vzdálenějších) souvislostí. |
| 200 | nechci | Sloveso | ||
| 201 | zpátky | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈspaːtkɪ]/ | (Podstatné jméno). |
| 202 | bychom | Sloveso | /[ˈbɪxom]/ | tvar pomocného slovesa být vyjadřující v kombinaci s minulým příčestím plnovýznamového nebo způsobového slovesa podmiňov… |
| 203 | vědět | Sloveso | /[ˈvjɛɟɛt]/ | mít vědomost, být seznámen. |
| 204 | první | Přídavné jméno, Fráze | /[ˈpr̩v.ɲiː]/ | (ve spojení následujícím řadovou číslovku v genitivu označující pořadí dne v měsíci) ledna. |
| 205 | naše | Zájmeno | /[ˈnaʃɛ]/ | nominativ plurálu rodu mužského neživotného zájmena náš. |
| 206 | místo | Podstatné jméno, Příslovce, Předložka, Fráze | /[ˈmiːsto]/ | (počitatelné) určitá konkrétní část prostoru, kde se něco může konat nebo někdo/něco může být/nacházet se, kam něco patř… |
| 207 | nemám | Sloveso | /[ˈnɛmaːm]/ | první osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa nemít. |
| 208 | práci | Sloveso | /[ˈpraːt͡sɪ]/ | dative/accusative/locative singular of práce. |
| 209 | byli | Podstatné jméno, Sloveso | /[ˈbiːliː]/ | příčestí činné množného čísla mužského životného rodu slovesa být. |
| 210 | můžeme | Sloveso | /[ˈmuːʒɛmɛ]/ | první osoba množného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa moct (moci). |
| 211 | práce | Podstatné jméno, Fráze | /[ˈpraːt͡sɛ]/ | fyzické nebo duševní úsilí, které někdo vyvíjí, aby dosáhl nějakého cíle či výsledku, zejména za překonávání překážek. |
| 212 | vypadá | Sloveso | /[ˈvɪpadaː]/ | třetí osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa vypadat. |
| 213 | řekla | Sloveso | /[ˈr̝ɛkla]/ | příčestí činné jednotného čísla ženského rodu slovesa říct (říci). |
| 214 | přesně | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈpr̝̊ɛsɲɛ]/ | (Podstatné jméno). |
| 215 | chce | Sloveso | /[ˈxt͡sɛ]/ | třetí osoba jednotného čísla indikativu přítomného času slovesa chtít. |
| 216 | myslel | Sloveso | /[ˈmɪslɛl]/ | masculine singular past active participle of myslet. |
| 217 | byste | Sloveso | /[ˈbɪstɛ]/ | tvar pomocného slovesa být vyjadřující v kombinaci s minulým příčestím plnovýznamového nebo způsobového slovesa podmiňov… |
| 218 | něj | Zájmeno | /[ˈɲɛj]/ | (po předložce) akuzativ jednotného čísla zájmena ono. |
| 219 | kam | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈkam]/ | Crooked, awry. |
| 220 | let | Podstatné jméno | /[ˈlɛt]/ | pohyb entity (tvora nebo předmětu) bez kontaktu s povrchem, zejména vzduchem, který trvá déle než skok a je konán vlastn… |
| 221 | kdyby | Příslovce, Spojka | /[ˈɡdɪbɪ]/ | vyjadřuje přání. |
| 222 | čas | Podstatné jméno, Fráze | /[ˈt͡ʃas]/ | dohodnutý způsob označování času (1) v určité oblasti. |
| 223 | tři | Sloveso, Přídavné jméno | /[ˈtr̝̊ɪ]/ | přirozené číslo následující po čísle dva; zapisuje se arabskou číslicí 3; číslovka označující počet 3. |
| 224 | jejich | Zájmeno | /[ˈjɛjɪx]/ | přivlastňuje více osobám nebo věcem, které vyplývají z kontextu. |
| 225 | ME | Zájmeno, Citoslovce, Fráze | /[ˈmɛː]/ | hlas kozy. |
| 226 | svou | Zájmeno | /[ˈsvou̯]/ | instrumentál jednotného čísla ženského rodu zájmena svůj. |
| 227 | vždycky | Příslovce | /[ˈvʒdɪt͡skɪ]/ | při každé příležitosti. |
| 228 | dlouho | Příslovce | /[ˈdlou̯ɦo]/ | před dávným časem. |
| 229 | podívej | Sloveso | /[ˈpoɟiːvɛj]/ | |
| 230 | viděl | Sloveso | /[ˈvɪɟɛl]/ | příčestí minulé jednotného čísla mužského rodu slovesa vidět. |
| 231 | věc | Podstatné jméno, Zájmeno, Fráze | /[ˈvjɛt͡s]/ | vše, co je rozdílné od osoby a slouží k potřebě lidí. |
| 232 | domů | Příslovce, Fráze | /[ˈdomuː]/ | do svého obydlí, vlasti. |
| 233 | pryč | Příslovce | /[ˈprɪt͡ʃ]/ | (směrem) dále od tohoto místa. |
| 234 | mluvit | Sloveso | /[ˈmluvɪt]/ | projevovat se slovem. |
| 235 | zase | Příslovce | /[ˈzasɛ]/ | vyjadřuje protiklad dvou věcí, případně jinou možnost. |
| 236 | tobě | Zájmeno | /[ˈtobjɛ]/ | dative/locative singular of ty. |
| 237 | Sám | Podstatné jméno, Přídavné jméno, Zájmeno | /[ˈsaːm]/ | osobně; ten, o němž je řeč. |
| 238 | jdeme | Sloveso | /[ˈjdɛmɛ]/ | první osoba množného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa jít. |
| 239 | sebe | Podstatné jméno, Zájmeno | /[ˈsɛbɛ]/ | Abbreviation of southeast by east. |
| 240 | chcete | Sloveso | /[ˈxt͡sɛtɛ]/ | druhá osoba množného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa chtít. |
| 241 | někdy | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈɲɛɡdɪ]/ | (Podstatné jméno). |
| 242 | promiň | Podstatné jméno, Sloveso, Citoslovce | /[ˈpromɪɲ]/ | sodium glucosulfone, a sulfone drug, broken down in the body to dapsone, that was investigated for the treatment of mala… |
| 243 | abys | Sloveso, Příslovce, Spojka | /[ˈabɪs]/ | |
| 244 | stejně | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈstɛjɲɛ]/ | (Podstatné jméno). |
| 245 | jednou | Přídavné jméno, Příslovce, Fráze | /[ˈjɛdnou̯]/ | někdy, kdysi. |
| 246 | můžete | Sloveso | /[ˈmuːʒɛtɛ]/ | druhá osoba množného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa moct (moci). |
| 247 | dál | Podstatné jméno, Sloveso, Příslovce, Fráze | /[ˈdaːl]/ | příčestí činné jednotného čísla mužského rodu slovesa dát. |
| 248 | ráda | Přídavné jméno | /[ˈraːda]/ | nominativ jmenného tvaru jednotného čísla ženského rodu adjektiva rád. |
| 249 | která | Zájmeno | /[ˈktɛraː]/ | nominativ jednotného čísla ženského rodu vztažného zájmena který. |
| 250 | ke | Předložka | /[ˈkɛ]/ | jako k; používá se před slovy začínajícími na k nebo g nebo před skupinami souhlásek. |
| 251 | vlastně | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈvlastɲɛ]/ | (Podstatné jméno). |
| 252 | vidět | Sloveso | /[ˈvɪɟɛt]/ | považovat, pokládat, chápat, nahlížet. |
| 253 | mohla | Sloveso | /[ˈmoɦla]/ | příčestí činné jednotného čísla ženského rodu slovesa moct (moci). |
| 254 | peníze | Podstatné jméno, Fráze | /[ˈpɛɲiːzɛ]/ | konvenční hmotné médium zprostředkující či usnadňující směnu zboží, služeb, intelektuálního potenciálu apod. ve společno… |
| 255 | cože | Zájmeno, Citoslovce | /[ˈt͡soʒɛ]/ | zjišťuje se zdůrazněním větný člen, zejména jestliže odpověď už předtím zazněla. |
| 256 | počkej | Sloveso | /[ˈpot͡ʃkɛj]/ | |
| 257 | hele | Citoslovce | /[ɦɛlɛ]/ | (při živých hovorech; zpravidla ve větách s 2. osobou jednotného čísla) vyjadřuje upozornění na něco či podivení nad něč… |
| 258 | omlouvám | Sloveso | /[ˈomlou̯vaːm]/ | |
| 259 | každý | Zájmeno | /[ˈkaʒdiː]/ | označuje všechny jednotlivce nebo jednotlivosti v souboru jak v celku, tak jednotlivě. |
| 260 | noc | Podstatné jméno, Fráze | /[ˈnot͡s]/ | období mezi západem a východem Slunce. |
| 261 | dostat | Sloveso | /[ˈdostat]/ | opisné vyjádření děje. |
| 262 | lidé | Podstatné jméno | /[ˈlɪdɛː]/ | nominativ a vokativ plurálu substantiva člověk. |
| 263 | nejlepší | Podstatné jméno, Přídavné jméno | /[ˈnɛjlɛpʃiː]/ | (Podstatné jméno). |
| 264 | fajn | Přídavné jméno, Příslovce | /[ˈfajn]/ | dobrý, bezva, príma. |
| 265 | spolu | Příslovce | /[ˈspolu]/ | vyjadřuje současný podíl více subjektů na činnosti. |
| 266 | určitě | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈurt͡ʃɪcɛ]/ | (Podstatné jméno). |
| 267 | poslední | Podstatné jméno, Přídavné jméno, Fráze | /[ˈposlɛdɲiː]/ | (Podstatné jméno). |
| 268 | řekni | Sloveso | /[ˈr̝ɛkɲɪ]/ | druhá osoba jednotného čísla rozkazovacího způsobu slovesa říct (říci). |
| 269 | nějaké | Zájmeno | /[ˈɲɛjakɛː]/ | nominative/accusative/vocative singular neuter. |
| 270 | večer | Podstatné jméno, Sloveso, Příslovce, Fráze | /[ˈvɛ.t͡ʃɛr]/ | doba, kdy den přechází do noci. |
| 271 | nebude | Sloveso | /[ˈnɛbudɛ]/ | zápor třetí osoby jednotného čísla budoucího času oznamovacího způsobu slovesa být. |
| 272 | dej | Sloveso | /[ˈdɛj]/ | druhá osoba jednotného čísla rozkazovacího způsobu slovesa dát. |
| 273 | chtěla | Sloveso | /[ˈxcɛla]/ | singular feminine past active participle of chtít. |
| 274 | ráno | Podstatné jméno, Příslovce, Fráze | /[ˈraːno]/ | vokativ singuláru podstatného jména rána. |
| 275 | dítě | Podstatné jméno, Fráze | /[ˈɟiːcɛ]/ | nedospělý člověk. |
| 276 | problém | Podstatné jméno | /[ˈproblɛːm]/ | nepříznivá kombinace okolností, která vyžaduje řešení. |
| 277 | budou | Sloveso | /[ˈbudou̯]/ | třetí osoba plurálu oznamovacího způsobu budoucího času slovesa být. |
| 278 | žádné | Přídavné jméno, Zájmeno | /[ˈʒaːdnɛː]/ | masculine inanimate nominative/accusative/vocative plural. |
| 279 | říká | Sloveso | /[ˈr̝iːkaː]/ | třetí osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa říkat. |
| 280 | mají | Sloveso | /[ˈmajiː]/ | třetí osoba plurálu přítomného času slovesa mít. |
| 281 | někoho | Zájmeno | /[ˈɲɛkoɦo]/ | akuzativ zájmena někdo. |
| 282 | jistě | Podstatné jméno, Sloveso, Příslovce | /[ˈjɪscɛ]/ | (Podstatné jméno). |
| 283 | mezi | Podstatné jméno, Předložka | /[ˈmɛzɪ]/ | (mezi + instrumentál) vyjadřuje umístění na místě omezeném ze dvou stran. |
| 284 | fakt | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈfakt]/ | něco skutečného, ověřeného – v protikladu k něčemu vymyšlenému. |
| 285 | děti | Podstatné jméno | /[ˈɟɛcɪ]/ | nominativ množného čísla podstatného jména dítě. |
| 286 | paní | Podstatné jméno, Fráze | /[ˈpaɲiː]/ | nominativ a vokativ plurálu substantiva pan. |
| 287 | ok | Podstatné jméno, Fráze | /[ˈok]/ | genitiv plurálu substantiva oko. |
| 288 | také | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈtakɛː]/ | To get into one's hands, possession, or control, with or without force. |
| 289 | přišel | Sloveso | /[ˈpr̝̊ɪʃɛl]/ | příčestí činné jednotného čísla mužského rodu slovesa přijít. |
| 290 | nějaký | Zájmeno, Člen | /[ˈɲɛjakiː]/ | some (unspecified or unknown). |
| 291 | rychle | Podstatné jméno, Sloveso, Příslovce | /[ˈrɪxlɛ]/ | (Podstatné jméno). |
| 292 | nech | Sloveso | /[ˈnɛx]/ | druhá osoba jednotného čísla rozkazovacího způsobu slovesa nechat. |
| 293 | podle | Příslovce, Předložka | /[ˈpodlɛ]/ | (podle + genitiv) vyjadřuje směrování po boční straně něčeho; vedle. |
| 294 | sis | Podstatné jméno, Sloveso | /[ˈsɪs]/ | české příjmení. |
| 295 | znamená | Sloveso | /[ˈznamɛnaː]/ | třetí osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa znamenat. |
| 296 | budete | Sloveso | /[ˈbudɛtɛ]/ | |
| 297 | pravda | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈpravda]/ | shoda tvrzení s faktem. |
| 298 | svůj | Zájmeno, Fráze | /[ˈsvuːj]/ | nahrazuje přivlastňovací zájmeno, pokud přivlastňuje osobě nebo věci shodné s podmětem. |
| 299 | vše | Zájmeno, Fráze | /[ˈfʃɛ]/ | nominativ a akuzativ singuláru rodu středního zájmena všechen. |
| 300 | kolik | Podstatné jméno, Přídavné jméno, Člen | /[ˈkolɪk]/ | how much, how many. |
| 301 | zlato | Podstatné jméno, Fráze | /[ˈzlato]/ | drahý kov s atomovým číslem 79 a chemickou značkou Au. |
| 302 | dvě | Podstatné jméno, Přídavné jméno | /[ˈdvɛː]/ | jedna a k tomu ještě jedna; číslo označující počet 2. |
| 303 | mámí | Podstatné jméno, Sloveso | /[ˈmaːmiː]/ | oslovení matky. |
| 304 | těch | Zájmeno | /[ˈcɛx]/ | genitiv a lokál množného čísla všech rodů ukazovacích zájmen ti, ty a ta. |
| 305 | lepší | Sloveso, Přídavné jméno | /[ˈlɛpʃiː]/ | komparativ přídavného jména dobrý. |
| 306 | chvíli | Podstatné jméno | /[ˈxviːlɪ]/ | akuzativ jednotného čísla podstatného jména chvíle. |
| 307 | žádný | Zájmeno | /[ˈʒaːdniː]/ | zdůrazňuje zápor. |
| 308 | znovu | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈznovu]/ | (Podstatné jméno). |
| 309 | nebyl | Sloveso | /[ˈnɛbɪl]/ | masculine singular past participle of nebýt. |
| 310 | pod | Předložka | /[ˈpot]/ | (pod + akuzativ, pod + instrumentál) vyjadřuje vazbu u sloves, podřízenost, příslušnost. |
| 311 | snad | Příslovce | /[ˈsnat]/ | asi, možná; lze doufat, že. |
| 312 | kterou | Zájmeno | /[ˈktɛrou̯]/ | instrumentál jednotného čísla ženského rodu vztažného zájmena který. |
| 313 | otec | Podstatné jméno, Sloveso, Fráze | /[ˈotɛt͡s]/ | (v ustálených spojeních s velkým počátečním písmenem) čestné pojmenování muže pečlivě se o něco či někoho starajícího, m… |
| 314 | úplně | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈuːpl̩ɲɛ]/ | (Podstatné jméno). |
| 315 | jedna | Přídavné jméno | /[ˈjɛdna]/ | číslovka označující počet 1 u entit ženského rodu. |
| 316 | při | Podstatné jméno, Sloveso, Předložka | /[ˈpr̝̊ɪ]/ | (při + lokál) vyjadřuje účast na něčem nebo soudržnost s někým. |
| 317 | promiňte | Podstatné jméno, Sloveso, Citoslovce | /[ˈpromɪɲtɛ]/ | (Podstatné jméno). |
| 318 | tenhle | Zájmeno | /[ˈtɛnɦlɛ]/ | odkazuje k věci rodu mužského, o které je řeč nebo která vyplývá ze souvislostí. |
| 319 | samozřejmě | Příslovce | /[ˈsamozr̝ɛjm̩ɲɛ]/ | bez zbytečného údivu a průtahů. |
| 320 | dokud | Podstatné jméno, Spojka | /[ˈdokut]/ | (Podstatné jméno). |
| 321 | třeba | Podstatné jméno, Příslovce, Spojka | /[ˈtr̝̊ɛba]/ | (pagan) offering. |
| 322 | celý | Přídavné jméno | /[ˈt͡sɛliː]/ | (o pokrevních příbuzných) velmi připomínající, dokonale podobný svým vzezřením nebo projevy, chováním. |
| 323 | najít | Sloveso | /[ˈnajiːt]/ | hledáním objevit. |
| 324 | čem | Zájmeno | /[ˈt͡ʃɛm]/ | lokál zájmena co. |
| 325 | jméno | Podstatné jméno, Fráze | /[ˈjmɛːno]/ | jednoslovné označení člověka; křestní jméno. |
| 326 | veň | Podstatné jméno, Příslovce, Zájmeno | /[ˈvɛn]/ | na vnější stranu, resp. mimo budovu. |
| 327 | dát | Sloveso | /[ˈdaːt]/ | (v trpném rodu, nejčastěji středního rodu) (dát být dáno něčím) být zapříčiněn, být způsoben. |
| 328 | jdu | Sloveso | /[ˈjdu]/ | první osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa jít. |
| 329 | myslíte | Sloveso | /[ˈmɪsliːtɛ]/ | druhá osoba množného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa myslet / myslit. |
| 330 | stále | Příslovce | /[ˈstaːlɛ]/ | pořád, neustále, bez přerušení. |
| 331 | zrovna | Příslovce | /[ˈzrovna]/ | právě, teď. |
| 332 | tati | Podstatné jméno, Sloveso | /[ˈcacɪ]/ | oslovení otce. |
| 333 | kurva | Podstatné jméno, Příslovce, Citoslovce | /[ˈkurva]/ | dívka (bez hanlivého nádechu). |
| 334 | mohli | Sloveso | /[ˈmoɦlɪ]/ | příčestí činné množného čísla mužského životného rodu slovesa moct (moci). |
| 335 | potom | Podstatné jméno, Příslovce, Spojka | /[ˈpotom]/ | (Podstatné jméno). |
| 336 | žena | Podstatné jméno, Sloveso | /[ˈʒɛna]/ | dospělý člověk samičího pohlaví. |
| 337 | muž | Podstatné jméno | /[ˈmuʃ]/ | dospělý samec člověka (tj. živočišného druhu Homo sapiens), osoba mužského pohlaví. |
| 338 | Dostál | Podstatné jméno, Sloveso | /[ˈdostaːl]/ | české příjmení. |
| 339 | přeš | Sloveso, Předložka | /[ˈpr̝̊ɛs]/ | (přes + akuzativ) vyjadřuje směr pohybu nějakou oblastí, územím. |
| 340 | dělá | Sloveso | /[ˈɟɛlaː]/ | třetí osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa dělat. |
| 341 | zítra | Příslovce | /[ˈziːtra]/ | v den následující po dnešku. |
| 342 | byly | Sloveso | /[ˈbɪlɪ]/ | příčestí činné množného čísla mužského neživotného rodu slovesa být. |
| 343 | člověk | Podstatné jméno, Fráze | /[ˈt͡ʃlovjɛk]/ | (jen v singuláru) obecný, zevšeobecňující podmět zastupující např. reflexivní či trpné vazby. |
| 344 | potřebuju | Sloveso | /[ˈpotr̝̊ɛbuju]/ | |
| 345 | proti | Podstatné jméno, Předložka | /[ˈprocɪ]/ | con (disadvantage). |
| 346 | mého | Zájmeno | /[ˈmɛːɦo]/ | genitiv čísla jednotného rodu středního i mužského zájmena můj. |
| 347 | pomoc | Podstatné jméno, Citoslovce, Fráze | /[ˈpomot͡s]/ | poskytnutí podpory, záchrany. |
| 348 | vidím | Sloveso | /[ˈvɪɟiːm]/ | |
| 349 | jedno | Přídavné jméno, Příslovce | /[ˈjɛdno]/ | číslovka označující počet 1 u entit středního rodu. |
| 350 | nich | Zájmeno | /[ˈɲɪx]/ | (po předložce) genitiv množného čísla zájmena ona. |
| 351 | líto | Podstatné jméno, Příslovce, Fráze | /[ˈliːto]/ | synonym of léto: summer (hottest season). |
| 352 | dneska | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈdnɛska]/ | genitiv jednotného čísla podstatného jména dnešek. |
| 353 | věděl | Sloveso | /[ˈvjɛɟɛl]/ | příčestí činné jednotného čísla mužského rodu slovesa vědět. |
| 354 | ví | Sloveso | /[ˈviː]/ | třetí osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa vědět. |
| 355 | děkuju | Sloveso, Citoslovce | /[ˈɟɛkuju]/ | vyjádření vděku za provedenou úsluhu či pomoc. |
| 356 | nemá | Sloveso | /[ˈnɛmaː]/ | |
| 357 | neměl | Sloveso | /[ˈnɛmɲɛl]/ | záporné příčestí činné jednotného čísla mužského rodu slovesa mít (míti). |
| 358 | svého | Zájmeno | /[ˈsvɛːɦo]/ | akuzativ jednotného čísla mužského životného rodu zájmena svůj. |
| 359 | jaký | Zájmeno, Fráze | /[ˈjakiː]/ | vyjadřuje otázku po kvalitě. |
| 360 | pomoct | Sloveso | /[ˈpomot͡st]/ | (pomoct od + genitiv) zbavit nepříjemné entity. |
| 361 | musíte | Sloveso | /[ˈmusiːtɛ]/ | |
| 362 | říkám | Sloveso | /[ˈr̝iːkaːm]/ | první osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa říkat. |
| 363 | muset | Sloveso | /[ˈmusɛt]/ | (muset + infinitiv) jako modální sloveso vyjadřuje nutnost, povinnost či potřebu něco udělat, podléhat závazku či potřeb… |
| 364 | auto | Podstatné jméno | /[ˈau̯to]/ | (zkráceně) automobil. |
| 365 | tvé | Zájmeno | /[ˈtvɛː]/ | nominativ množného čísla rodu mužského neživotného zájmena tvůj. |
| 366 | jdi | Sloveso | /[ˈjɟɪ]/ | druhá osoba jednotného čísla rozkazovacího způsobu slovesa jít. |
| 367 | doma | Příslovce | /[ˈdoma]/ | ve svém obydlí (nejvíce používaném k přespávání). |
| 368 | doufám | Sloveso | /[ˈdou̯faːm]/ | první osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa doufat. |
| 369 | oni | Zájmeno | /[ˈoɲɪ]/ | odkazuje k věcem rodu mužského životného nebo ke skupině věcí různých rodů, o kterých je řeč nebo které vyplývají ze (vz… |
| 370 | kdybych | Příslovce, Spojka | /[ˈgdɪbɪx]/ | za podmínky, že bych. |
| 371 | abyste | Sloveso | /[ˈʔabɪstɛ]/ | tvar spojky aby a pomocného slovesa být vyjadřující v kombinaci s minulým příčestím plnovýznamového slovesa účelovou vět… |
| 372 | jednu | Přídavné jméno | /[jɛdnʊ]/ | akuzativ jednotného čísla ženského rodu číslovky jeden. |
| 373 | štěstí | Podstatné jméno, Fráze | /[ˈʃcɛsciː]/ | duševní rozpoložení, hluboký vnitřní, celou bytost prostupující, pocit souznění se stávající životní situací; pocit uvěd… |
| 374 | sama | Zájmeno | /[sama]/ | akuzativ jednotného čísla mužského životného rodu zájmena sám. |
| 375 | vlastní | Podstatné jméno, Sloveso, Přídavné jméno, Fráze | /[ˈvlastɲiː]/ | (Podstatné jméno). |
| 376 | tolik | Zájmeno, Člen, Fráze | /[ˈtolɪk]/ | (ukazovací) poukazuje na množství známé ze souvislosti. |
| 377 | kteří | Zájmeno | /[ˈktɛr̝iː]/ | nominativ čísla množného rodu mužského životného zájmena který. |
| 378 | celou | Podstatné jméno, Přídavné jméno | /[ˈt͡sɛlou̯]/ | instrumentál jednotného čísla ženského rodu přídavného jména celý. |
| 379 | sobě | Podstatné jméno, Zájmeno | /[ˈsobɛ]/ | vocative singular of sob. |
| 380 | tedy | Podstatné jméno, Příslovce, Spojka | /[ˈtɛdɪ]/ | (Podstatné jméno). |
| 381 | nebudu | Sloveso | /[ˈnɛbʊdʊ]/ | první osoba čísla jednotného záporného způsobu oznamovacího času budoucího slovesa být. |
| 382 | teda | Příslovce | /[ˈtɛda]/ | vyjadřuje zdůraznění. |
| 383 | vzít | Sloveso | /[ˈvziːt]/ | (vzít něco jako + akuzativ) pojmout, pochopit. |
| 384 | říkala | Sloveso | /[r̝iːkala]/ | příčestí činné jednotného čísla ženského rodu slovesa říkat. |
| 385 | nechat | Sloveso | /[ˈnɛxat]/ | umožnit někomu převzít do majetku, pod kontrolu apod. |
| 386 | pojďme | Sloveso | /[ˈpojɟmɛ]/ | první osoba množného čísla rozkazovacího způsobu slovesa jít. |
| 387 | vámi | Zájmeno | /[ˈvaːmɪ]/ | instrumental plural of ty. |
| 388 | příliš | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈpr̝̊iːlɪʃ]/ | (Podstatné jméno). |
| 389 | nejsou | Sloveso | /[ˈnɛjsou̯]/ | třetí osoba množného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa nebýt. |
| 390 | řeknu | Sloveso | /[ˈr̝ɛknu]/ | první osoba jednotného čísla budoucího času oznamovacího způsobu slovesa říct (říci). |
| 391 | líbí | Sloveso | /[ˈliːbiː]/ | |
| 392 | zabít | Sloveso | /[ˈzabiːt]/ | příčestí trpné jednotného čísla mužského rodu slovesa zabít. |
| 393 | námi | Zájmeno | /[ˈnaːmɪ]/ | instrumentál osobního zájmena my. |
| 394 | toto | Zájmeno | /[ˈtoto]/ | odkazuje k jednotlivé osobě nebo věci rodu středního, o které je řeč nebo která vyplývá ze souvislostí. |
| 395 | kámo | Podstatné jméno | /[ˈkaːmo]/ | (ve vokativu) oslovení vrstevníka nebo mladšího muže. |
| 396 | minut | Podstatné jméno, Sloveso | /[ˈmɪnut]/ | genitiv množného čísla podstatného jména minuta. |
| 397 | nebylo | Sloveso | /[ˈnɛbɪlo]/ | neuter singular past active participle of nebýt. |
| 398 | jaké | Zájmeno | /[ˈjakɛː]/ | nominativ množného čísla mužského neživotného rodu vztažného zájmena jaký. |
| 399 | sebou | Zájmeno, Fráze | /[ˈsɛ.bɔʊ̯]/ | instrumentál zvratného zájmena se. |
| 400 | udělala | Sloveso | /[ʊɟɛlala]/ | příčestí činné jednotného čísla ženského rodu slovesa udělat. |
| 401 | abychom | Sloveso | /[ˈʔabɪxɔm]/ | tvar spojky aby a pomocného slovesa být vyjadřující v kombinaci s minulým příčestím plnovýznamového slovesa účelovou vět… |
| 402 | viděla | Sloveso | /[ˈvɪɟɛla]/ | příčestí činné jednotného čísla ženského rodu slovesa vidět. |
| 403 | musel | Sloveso | /[ˈmusɛl]/ | masculine singular past active participle of muset. |
| 404 | zabil | Sloveso | /[ˈzabɪl]/ | příčestí činné jednotného čísla mužského rodu slovesa zabít. |
| 405 | všem | Přídavné jméno, Zájmeno | /[ˈfʃɛm]/ | masculine/neuter locative singular. |
| 406 | přece | Příslovce | /[ˈpr̝̊ɛt͡sɛ]/ | zdůrazňuje, vždyť. |
| 407 | matka | Podstatné jméno, Fráze | /[ˈmatka]/ | něco důležitého, milovaného, k čemu má člověk blízký vztah. |
| 408 | nemůže | Sloveso | /[nɛmuːʒɛ]/ | třetí osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa nemoct (nemoci). |
| 409 | ťata | Podstatné jméno, Sloveso | /[ˈcata]/ | feminine singular passive participle. |
| 410 | máma | Podstatné jméno | /[ˈmaːma]/ | v honosném, zvláště buržoazním prostředí matka [1]. |
| 411 | tento | Zájmeno | /[ˈtɛnto]/ | odkazuje k osobě, o které je řeč nebo která vyplývá ze souvislostí. |
| 412 | chlap | Podstatné jméno | /[ˈxlap]/ | silný, zdatný, řádný atd. muž. |
| 413 | přímo | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈpr̝̊iːmo]/ | neodchylujícím se směrem. |
| 414 | což | Příslovce, Zájmeno, Fráze | /[ˈt͡soʃ]/ | připojuje dodatek, vysvětlení předchozí věty; a to. |
| 415 | přestaň | Sloveso | /[ˈpr̝̊ɛstaɲ]/ | |
| 416 | stát | Podstatné jméno, Sloveso, Citoslovce, Fráze | /[ˈstaːt]/ | (stát za + akuzativ) být subjektivně vyvážen vynaloženým úsilím, prostředky apod. |
| 417 | nějak | Příslovce | /[ˈɲɛjak]/ | nějakým způsobem. |
| 418 | počkat | Sloveso | /[ˈpot͡ʃkat]/ | (počkat na + akuzativ) zůstat někde, než se něco stane. |
| 419 | nejsi | Sloveso | /[ˈnɛjsɪ]/ | |
| 420 | nemáš | Sloveso | /[ˈnɛmaːʃ]/ | |
| 421 | nebyla | Sloveso | /[ˈnɛbɪla]/ | feminine singular past participle of nebýt. |
| 422 | miluju | Sloveso | /[mɪlʊjʊ]/ | první osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa milovat. |
| 423 | vždy | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈvʒdɪ]/ | (Podstatné jméno). |
| 424 | včera | Příslovce | /[ˈft͡ʃɛra]/ | v den před dneškem. |
| 425 | koho | Zájmeno | /[ˈkoɦo]/ | akuzativ zájmena kdo. |
| 426 | napad | Podstatné jméno, Sloveso | /[ˈnaːpat]/ | nová myšlenka, jejíž platnost či budoucí realizace nějakým způsobem mění situaci. |
| 427 | pět | Sloveso, Přídavné jméno, Fráze | /[ˈpjɛt]/ | přirozené číslo následující po čísle čtyři; zapisuje se arabskou číslicí 5. |
| 428 | pozor | Podstatné jméno, Citoslovce, Fráze | /[ˈpozor]/ | plné soustředění smyslů na nějakou věc či nějaký děj; ostražitost mysli. |
| 429 | oba | Přídavné jméno, Zájmeno | /[ˈʔɔba]/ | ten i ten druhý (entity mužského rodu). |
| 430 | vidíš | Sloveso | /[ˈvɪɟiːʃ]/ | |
| 431 | mou | Zájmeno | /[ˈmou̯]/ | instrumentál jednotného čísla ženského rodu zájmena můj. |
| 432 | pojďte | Sloveso | /[ˈpojctɛ]/ | druhá osoba množného čísla rozkazovacího způsobu slovesa jít. |
| 433 | noci | Podstatné jméno | /[ˈnot͡siː]/ | instrumentál jednotného čísla podstatného jména noc. |
| 434 | skoro | Příslovce | /[ˈskoro]/ | až na malý rozdíl. |
| 435 | kolem | Podstatné jméno, Příslovce, Předložka | /[ˈkolɛm]/ | instrumentál singuláru substantiva kolo. |
| 436 | jinak | Příslovce, Spojka | /[ˈjɪnak]/ | odlišným způsobem. |
| 437 | později | Příslovce | /[ˈpozɟɛjɪ]/ | komparativ (2. stupeň) příslovce pozdě. |
| 438 | buď | Sloveso, Spojka | /[ˈbuc]/ | uvozuje varianty ve spojení: buď … nebo. |
| 439 | takový | Zájmeno, Člen | /[ˈtakoviː]/ | ukazuje na někoho nebo něco jako příklad; například. |
| 440 | ruce | Podstatné jméno, Sloveso, Příslovce | /[ˈrut͡sɛ]/ | nominativ množného čísla podstatného jména ruka. |
| 441 | zpět | Podstatné jméno, Příslovce, Citoslovce | /[ˈspjɛt]/ | (Podstatné jméno). |
| 442 | správně | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈspraːvɲɛ]/ | (Podstatné jméno). |
| 443 | NAD | Podstatné jméno, Předložka, Fráze | /[ˈnat]/ | genitiv plurálu substantiva Naďa. |
| 444 | chápu | Sloveso | /[ˈxaːpu]/ | |
| 445 | srdce | Podstatné jméno, Fráze | /[ˈsr̩t͡sɛ]/ | součást zvonu sloužící k jeho rozezvučení. |
| 446 | zemi | Podstatné jméno | /[ˈzɛmɪ]/ | instrumentál jednotného čísla podstatného jména země nebo zem. |
| 447 | jednoho | Přídavné jméno | /[ˈjɛdnoɦo]/ | akuzativ jednotného čísla mužského životného rodu číslovky jeden. |
| 448 | promluvit | Sloveso | /[prɔmlʊvɪt]/ | vyslovit sdělení. |
| 449 | ostatní | Přídavné jméno | /[ˈostatɲiː]/ | všichni další, zbývající. |
| 450 | tuhle | Příslovce, Zájmeno | /[ˈtuɦlɛ]/ | akuzativ zájmena tahle. |
| 451 | velký | Podstatné jméno, Přídavné jméno, Fráze | /[ˈvɛlkiː]/ | (písmeno) využívající svou výškou dvě vodorovná pásma od základní psací linky. |
| 452 | mohu | Sloveso | /[ˈmoɦu]/ | |
| 453 | haló | Citoslovce | /[ˈɦaloː]/ | zvolání s cílem připoutat pozornost. |
| 454 | celé | Přídavné jméno | /[ˈt͡sɛlɛː]/ | nominativ množného čísla mužského neživotného rodu přídavného jména celý. |
| 455 | dobrou | Přídavné jméno, Citoslovce | /[ˈdobrou̯]/ | feminine instrumental singular of dobrý. |
| 456 | vrátit | Sloveso | /[ˈvraːcɪt]/ | uvést do původního stavu. |
| 457 | cokoliv | Podstatné jméno, Zájmeno | /[ˈt͡sokolɪf]/ | (Podstatné jméno). |
| 458 | dělám | Sloveso | /[ˈɟɛlaːm]/ | |
| 459 | číslo | Podstatné jméno, Fráze | /[ˈt͡ʃiːslo]/ | jednoznačné označení jednotliviny číslicí nebo sledem číslic, popřípadě i písmen, zkrátka č.; co je takto označeno:. |
| 460 | odsud | Příslovce | /[ˈotsut]/ | z tohoto místa. |
| 461 | poslouchej | Sloveso | /[ˈposlou̯xɛj]/ | |
| 462 | jiného | Přídavné jméno | /[jɪnɛːɦɔ]/ | akuzativ jednotného čísla mužského životného rodu přídavného jména jiný. |
| 463 | venku | Podstatné jméno, Příslovce | /[ˈvɛŋku]/ | (Podstatné jméno). |
| 464 | docela | Příslovce | /[ˈdot͡sɛla]/ | úplnou měrou. |
| 465 | děláte | Sloveso | /[ˈɟɛlaːtɛ]/ | druhá osoba množného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa dělat. |
| 466 | dům | Podstatné jméno, Fráze | /[ˈduːm]/ | (jihozápadočeské nářečí) síň venkovského domu. |
Level A1 of 6
A2 →