Význam duch | Babel Free

Definice

1. (smyšlená) nadpřirozená bytost, nejčastěji bez fyzického těla, která je obvykle pozůstatkem zemřelého člověka
2. myšlení, vědomí, obecně netělesné vlastnosti člověka
3. člověk s mimořádnými schopnostmi, nadaný člověk
4. nadání, mimořádné schopnosti k něčemu
5. podstata, povaha, výrazné vlastnosti, či hlubší smysl něčeho
6. (v křesťanství) jedna ze tří částí člověka, která je dána od Boha a je nesmrtelná
7. (obvykle v množném čísle) větry

Ekvivalenty

Příklady

“Věříš na duchy?”

“Trápil ho zlý duch.”

“Včera v noci jsme vyvolávali duchy.”

“My nejsme strašidla, my jsme duchové.”

“„Ne — ne — pane! Nepůjdu do lesa duchů! Les zlý — duch se zlobí — šeptá — křičí a — zabije.“”

“Byl vůdčím duchem celé akce.”

“V salónu Berty Zuckerkandlové se stýkali přední duchové rakouské kultury.”

“Už je zase duchem nepřítomen.”

“V duchu jsem si ještě jednou prošel, co mám říkat.”

“V duchu se smál jeho pošetilosti.”

“Na horách prospíval na těle i na duchu.”

“Byl sice vzezření nehezkého, avšak vynikal duchem.”

“Měl výborného obchodního ducha.”

“V umění se odráží duch doby.”

“Vážení přátelé, před rokem zvítězil svobodymilovný duch našich národů nad násilím a totalitou.”

“Jeho chování bylo v rozporu s duchem zákona, přestože se proti jeho liteře neprovinil.”

“Sám Bůh pokoje nechť vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista.”

“Cítíš to taky? Někdo tady pouští duchy.”

Úroveň CEFR