odporný

Definice

1. takový, jaký vzbuzuje fyzický odpor, nechuť, pocit hnusu
2. (morálně) takový, jaký vyvolává odpor, odsouzení, zavržení
3. odporující
   obsolete

Ekvivalenty

Příklady

“Odporná srst a trčící zuby. Nejšerednější psi světa.”

“Na koprovou omáčku ze školní jídelny mnozí z nás vzpomínají jako na cosi svrchovaně odporného.”

“Členové vedení záškodnického spiknutí proti republice patří jistě k nejodpornějším zjevům ve službách západních imperialistů. Proces s nimi podává o tom od první hodiny svého zahájení nejvýraznější svědectví”

“… konečně zalezl jako jedovatý plaz u vědomí, že před slušnou veřejností, sytou odporných afér, definitivně prohrál.”

“A protož zde obcování své míti hleď! a měj mysl ke mně co nejvýš vždycky zdviženou, k bližním co nejníž skloněnou; zemských věcí, dokud tam jsi, užívej, v nebeských se kochej; buď povolný mně, odporný a odbojný světu a tělu; ostříhej vnitř tobě ode mne udělené moudrosti, zevnitř tobě ode mne poručené sprostnosti; měj hlásné srdce, tichý jazyk: k čitedlnosti bíd bližních buď outlý, k snášení vlastních křivd otrlý; duší služ mně samému, tělem, komu můžeš aneb musíš; coť poroučím, čiň, co na tě vzkládám, nes; k světu buď neochotný, ke mně vždycky se vinoucí; v světě buď tělem, ve mně srdcem.”

Úroveň CEFR