opovržení

Definice

1. subjektivní pocit výrazné morální převahy nad někým, mluvčího dojem, že on(a) je kvalitativně lepší
2. situace, kdy většina společnosti cítí opovržení (1) vůči někomu

Ekvivalenty

Příklady

“Pan Römpler odchází; číšníci se na něj dívají s pohledem, v němž se mísí lhostejnost s trochou opovržení.”

“Pan císařský prokurátor ho obžaloval, že chtěl tupením a úšklebným vypisováním naši ústavu v opovržení uvést; ale pan Havlíček, nezvoliv si k tomu ani žádného advokáta, dokázal mu velmi důkladně, že to neučinil.”

Úroveň CEFR