denervovat

Definice

1. zbavovat duševního klidu, působit citové, nervové podráždění; enervovat, duševně vyčerpat, vyčerpávat
   literary, rare
2. přerušit nervové zásobení (části těla)

Ekvivalenty

Příklady

“Války, jež Rusko v létech 1806.—1877. vedlo s Tureckem, konaly se […] skoro pravidelně vždy v 25 letech. Nyní […] těch 25 let míjí a to denervuje právě neruskou diplomacii.”

“hluk musí tam býti strašný, což je nepříjemné zvláště pro paní, kterou to jistě denervuje.”

“katastrofa u Turtucaia denervovala generální štáb. Pak generálové ztratili svůj počáteční zápal a elán, vrhali se do chabě zvážených kombinací, a tak, jak se situace stávala neprůhlednou, dělali horší a horší rozhodnutí.”

“Jako Zvěřinu nezlomilo gestapo a stalinské lágry, neznechutila ho ani následující léta šikan, výslechů, domovních prohlídek, policejních zadržování a obžalob. Často se nám zdálo, že akce StB, které nás, jeho žáky a o generaci mladší přátele, přece jen občas denervovaly, bere jako kondiční trénink, bez něhož mu v životě něco chybí.”

“Samotný účinek [klobásového jedu] spočívá v blokádě nervového zakončení, sval je denervován a nepřichází do něj nervový vzruch, a tím dojde k vyhlazení vrásek.”

Úroveň CEFR