hřeben

Definice

1. plochý předmět s úzkými výčnělky sloužící k česání vlasů, srsti apod.
2. vrchní táhlá vyčnívající část něčeho tvořící jednu linii
3. nejvyšší část hor
4. česací hřeben; nástroj určený k česání hlávek lnu a některých druhů ovoce, např. borůvek
5. výrůstek podobný hřebenu [1] na hřbetě některých zvířat a hlavě některých ptáků

Ekvivalenty

Příklady

“Hřebenem si každé ráno rozčesává svoje dlouhé vlasy.”

“Budeme muset⟳ sejít z hřebenu níže, fouká tu velmi ostrý vítr.”

“Peřeji hřmí – šum a jek! – hřeben vln se blýští, sterý skalný výběžek mlátí v ně, je tříští.”

“Sběr borůvek hřebeny může poškodit porost.”

“V pozadí u chléva vykračoval si statný kohout, jehož hřeben na slunci rudě hořel.”

Úroveň CEFR