světec

Definice

1. člověk prohlášený církví za svatého
2. člověk považovaný druhými za bezúhonného, mravně dokonalého, obětavého pro druhé

Ekvivalenty

Příklady

“Jedni přicházejí, aby se světec za ně u Boha přimluvil o zdar v obchodě a v živnosti, jiní, aby se nějaký nemocný uzdravil, opět jiní se obracejí na světce o radu, má-li být sňatek uzavřen či nikoli.”

“Jako každý opravdový světec chtěl reb Naftúli, abychom byli veselí a nikoli zarmoucení.”

Úroveň CEFR