náboženství

Definice

1. vztah ke skutečnosti, která přesahuje oblast dostupnou smyslovému vnímání a rozumovému poznání; bývá projevován vírou, obřady nebo jím motivovaným mravním životem
2. konkrétní ucelená soustava vyplývající z tohoto vztahu a z ní vycházející praxe
3. výuka náboženství (1), zpravidla křesťanského

Ekvivalenty

Příklady

“Islám je monoteistické náboženství.”

Islam is a monotheistic religion.

“V novém prostředí se Toufar rychle zabydlel a cítil se dobře. Jeho hlavní pracovní náplní bylo vyučování náboženství v několika školách (např. v roce 1940 22 hodin týdně), vyřizování agendy farního úřadu a sloužení bohoslužeb.”

Úroveň CEFR