Conjugation of odnést
[ˈodnɛːst]zakusit trest (či jinou negativní situaci), zejména takový, který by měl postihnout skutečného viníka Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | odnést |
Minulý čas (rod mužský)
| já | odnesl jsem |
| ty | odnesl jsi |
| on / ona / ono | odnesl |
| my | odnesli jsme |
| vy | odnesli jste |
| oni / ony / ona | odnesli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | odnesla jsem |
| ty | odnesla jsi |
| on / ona / ono | odnesla |
| my | odnesly jsme |
| vy | odnesly jste |
| oni / ony / ona | odnesly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | odneslo |
Budoucí čas
| já | odnesu |
| ty | odneseš |
| on / ona / ono | odnese |
| my | odneseme |
| vy | odnesete |
| oni / ony / ona | odnesou |
Rozkazovací způsob
| ty | odnes |
| my | odnesme |
| vy | odneste |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.