Conjugation of odporovat
[ˈotporovat]to be contrary to, be at odds, disagree, contradict Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | odporovat |
Přítomný čas
| já | odporuji |
| ty | odporuješ |
| on / ona / ono | odporuje |
| my | odporujeme |
| vy | odporujete |
| oni / ony / ona | odporují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | odporoval jsem |
| ty | odporoval jsi |
| on / ona / ono | odporoval |
| my | odporovali jsme |
| vy | odporovali jste |
| oni / ony / ona | odporovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | odporovala jsem |
| ty | odporovala jsi |
| on / ona / ono | odporovala |
| my | odporovaly jsme |
| vy | odporovaly jste |
| oni / ony / ona | odporovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | odporovalo |
Budoucí čas
| já | budu odporovat |
| ty | budeš odporovat |
| on / ona / ono | bude odporovat |
| my | budeme odporovat |
| vy | budete odporovat |
| oni / ony / ona | budou odporovat |
Rozkazovací způsob
| ty | odporuj |
| my | odporujme |
| vy | odporujte |