Conjugation of odposlouchat
[ˈotposlou̯xat]to eavesdrop, to listen secretly to someone Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | odposlouchat |
Minulý čas (rod mužský)
| já | odposlouchal jsem |
| ty | odposlouchal jsi |
| on / ona / ono | odposlouchal |
| my | odposlouchali jsme |
| vy | odposlouchali jste |
| oni / ony / ona | odposlouchali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | odposlouchala jsem |
| ty | odposlouchala jsi |
| on / ona / ono | odposlouchala |
| my | odposlouchaly jsme |
| vy | odposlouchaly jste |
| oni / ony / ona | odposlouchaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | odposlouchalo |
Budoucí čas
| já | odposlouchám |
| ty | odposloucháš |
| on / ona / ono | odposlouchá |
| my | odposloucháme |
| vy | odposloucháte |
| oni / ony / ona | odposlouchají |
Rozkazovací způsob
| ty | odposlouchej |
| my | odposlouchejme |
| vy | odposlouchejte |