Conjugation of odpočinout
[ˈotpot͡ʃɪnou̯t]provést relaxaci, uklidnění po námaze; přestat pracovat či se jinak namáhat Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | odpočinout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | odpočal jsem |
| ty | odpočal jsi |
| on / ona / ono | odpočal |
| my | odpočali jsme |
| vy | odpočali jste |
| oni / ony / ona | odpočali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | odpočala jsem |
| ty | odpočala jsi |
| on / ona / ono | odpočala |
| my | odpočaly jsme |
| vy | odpočaly jste |
| oni / ony / ona | odpočaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | odpočalo |
Budoucí čas
| já | odpočinu |
| ty | odpočineš |
| on / ona / ono | odpočine |
| my | odpočineme |
| vy | odpočinete |
| oni / ony / ona | odpočinou |
Rozkazovací způsob
| ty | odpočiň |
| my | odpočiňme |
| vy | odpočiňte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.