Meaning of dedukce | Babel Free

Definice

1. myšlenkový proces, např. detektivní metoda, spočívající ve vyvozování závěrů či závěru z přímých i nepřímých indicií
2. proces usuzování, ve kterém se od předpokladů (premis) dochází k závěru z těchto předpokladů vyplývajícímu, přičemž odvozování je jisté, nikoliv jen pravděpodobné. Jeden ze základních postupů dokazování v těchto disciplínách, pro provedení důkazu.

Ekvivalenty

Příklady

“S případy podvodů s otcovstvím se setkaly radnice už před lety, třeba v Krupce na Teplicku. Úřednice však zdůrazňují, že vždy jde jen o jejich dedukci, o testy otcovství žádná z radnic nepožádala a neexistuje tak důkaz, který by potvrdil, že za otce novorozenců se účelově vydává některý z důchodců.”

“Sherlock Holmes je mistr rozumu, logiky a dedukce. Při řešení případů je schopen zrekonstruovat celou událost na základě malého množství důkazů či jevů, pro jiného člověka nezřejmých až nepostřehnutelných. (Správně by se u něj mělo hovořit spíše o indukci či abdukci, že?)”

Úroveň CEFR