spravedlnost

Definice

1. etický, morální a filozofický koncept pojímající stav, v němž je se všemi lidmi a jednotlivými zájmy zacházeno rovně, vyváženě a současně tak, jak je to z etického, resp. morálního hlediska nejlepší
2. soudní moc
3. místo výkonu rozsudku, popraviště
   obsolete
4. subjektivní právo, nárok
   obsolete

Ekvivalenty

Příklady

“Přijal všechny pocty příslušející polským králům a zapsal své zásady spravedlnosti a lidskosti do dvorní kroniky.”

“Spravedlnost bývá často znázorňována jako slepá. Já jsem rád, že není také hluchá, " řekl Kanyza bezprostředně po verdiktu. Kromě tohoto bonmotu ovšem herec odmítl svůj případ jakkoliv komentovat⟳.”

“Podezřelý byl brzy postaven před spravedlnost.”

“Tajné služby, policie a spravedlnost musí být v obraze, musí mít informace, které mohou předejít teroristickým útokům a dalším zločinům.”

Úroveň CEFR