Conjugation of zakázat
[ˈzakaːzat]odmítnout vydat svolení; zamezit, nedovolit, zabránit Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | zakázat |
Minulý čas (rod mužský)
| já | zakázal jsem |
| ty | zakázal jsi |
| on / ona / ono | zakázal |
| my | zakázali jsme |
| vy | zakázali jste |
| oni / ony / ona | zakázali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | zakázala jsem |
| ty | zakázala jsi |
| on / ona / ono | zakázala |
| my | zakázaly jsme |
| vy | zakázaly jste |
| oni / ony / ona | zakázaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | zakázalo |
Budoucí čas
| já | zakážu |
| ty | zakážeš |
| on / ona / ono | zakáže |
| my | zakážeme |
| vy | zakážete |
| oni / ony / ona | zakážou |
Rozkazovací způsob
| ty | zakaž |
| my | zakažme |
| vy | zakažte |