Conjugation of zakotvit
[ˈzakotvɪt]to anchor (to hold an object to a fixed point) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | zakotvit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | zakotvil jsem |
| ty | zakotvil jsi |
| on / ona / ono | zakotvil |
| my | zakotvili jsme |
| vy | zakotvili jste |
| oni / ony / ona | zakotvili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | zakotvila jsem |
| ty | zakotvila jsi |
| on / ona / ono | zakotvila |
| my | zakotvily jsme |
| vy | zakotvily jste |
| oni / ony / ona | zakotvily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | zakotvilo |
Budoucí čas
| já | zakotvím |
| ty | zakotvíš |
| on / ona / ono | zakotví |
| my | zakotvíme |
| vy | zakotvíte |
| oni / ony / ona | zakotví |
Rozkazovací způsob
| ty | zakotvi |
| my | zakotvěme |
| vy | zakotvěte |