Conjugation of zakopnout
/[ˈzakopnou̯t]/(nepřechodně) nohou v pohybu o něco zavadit a ztratit obvyklou rovnováhu (příp. i začít padat) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | zakopnout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | zakopl jsem |
| ty | zakopl jsi |
| on / ona / ono | zakopl |
| my | zakopli jsme |
| vy | zakopli jste |
| oni / ony / ona | zakopli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | zakopla jsem |
| ty | zakopla jsi |
| on / ona / ono | zakopla |
| my | zakoply jsme |
| vy | zakoply jste |
| oni / ony / ona | zakoply |
Minulý čas (rod střední)
| ono | zakoplo |
Budoucí čas
| já | zakopnu |
| ty | zakopneš |
| on / ona / ono | zakopne |
| my | zakopneme |
| vy | zakopnete |
| oni / ony / ona | zakopnou |
Rozkazovací způsob
| ty | zakopni |
| my | zakopněme |
| vy | zakopněte |