Conjugation of hřešit
[ˈɦr̝ɛʃɪt]nedodržovat, přestupovat mravní zákon , společenské normy či Boží nařízení; zpronevěřovat se vlastnímu svědomí; páchat hříchy či hřích Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | hřešit |
Přítomný čas
| já | hřeším |
| ty | hřešíš |
| on / ona / ono | hřeší |
| my | hřešíme |
| vy | hřešíte |
| oni / ony / ona | hřeší |
Minulý čas (rod mužský)
| já | hřešil jsem |
| ty | hřešil jsi |
| on / ona / ono | hřešil |
| my | hřešili jsme |
| vy | hřešili jste |
| oni / ony / ona | hřešili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | hřešila jsem |
| ty | hřešila jsi |
| on / ona / ono | hřešila |
| my | hřešily jsme |
| vy | hřešily jste |
| oni / ony / ona | hřešily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | hřešilo |
Budoucí čas
| já | budu hřešit |
| ty | budeš hřešit |
| on / ona / ono | bude hřešit |
| my | budeme hřešit |
| vy | budete hřešit |
| oni / ony / ona | budou hřešit |
Rozkazovací způsob
| ty | hřeš |
| my | hřešme |
| vy | hřešte |