Conjugation of hrknout
/[ˈɦr̩knou̯t]/vydat krátký zvuk charakteristický pro pohyb předmětu v jiném dutém objektu Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | hrknout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | hrkl jsem |
| ty | hrkl jsi |
| on / ona / ono | hrkl |
| my | hrkli jsme |
| vy | hrkli jste |
| oni / ony / ona | hrkli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | hrkla jsem |
| ty | hrkla jsi |
| on / ona / ono | hrkla |
| my | hrkly jsme |
| vy | hrkly jste |
| oni / ony / ona | hrkly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | hrklo |
Budoucí čas
| já | hrknu |
| ty | hrkneš |
| on / ona / ono | hrkne |
| my | hrkneme |
| vy | hrknete |
| oni / ony / ona | hrknou |
Rozkazovací způsob
| ty | hrkni |
| my | hrkněme |
| vy | hrkněte |