Conjugation of hrnout
[ˈɦr̩nou̯t]tlačit před sebou a tak způsobovat, že se vrší, kupí Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | hrnout |
Přítomný čas
| já | hrnu |
| ty | hrneš |
| on / ona / ono | hrne |
| my | hrneme |
| vy | hrnete |
| oni / ony / ona | hrnou |
Minulý čas (rod mužský)
| já | hrnul jsem |
| ty | hrnul jsi |
| on / ona / ono | hrnul |
| my | hrnuli jsme |
| vy | hrnuli jste |
| oni / ony / ona | hrnuli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | hrnula jsem |
| ty | hrnula jsi |
| on / ona / ono | hrnula |
| my | hrnuly jsme |
| vy | hrnuly jste |
| oni / ony / ona | hrnuly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | hrnulo |
Budoucí čas
| já | budu hrnout |
| ty | budeš hrnout |
| on / ona / ono | bude hrnout |
| my | budeme hrnout |
| vy | budete hrnout |
| oni / ony / ona | budou hrnout |
Rozkazovací způsob
| ty | hrň |
| my | hrňme |
| vy | hrňte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.