Conjugation of hrotit
/[ˈɦrocɪt]/vyostřovat, činit konfliktním nebo problematickým Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | hrotit |
Přítomný čas
| já | hrotím |
| ty | hrotíš |
| on / ona / ono | hrotí |
| my | hrotíme |
| vy | hrotíte |
| oni / ony / ona | hrotí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | hrotil jsem |
| ty | hrotil jsi |
| on / ona / ono | hrotil |
| my | hrotili jsme |
| vy | hrotili jste |
| oni / ony / ona | hrotili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | hrotila jsem |
| ty | hrotila jsi |
| on / ona / ono | hrotila |
| my | hrotily jsme |
| vy | hrotily jste |
| oni / ony / ona | hrotily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | hrotilo |
Budoucí čas
| já | budu hrotit |
| ty | budeš hrotit |
| on / ona / ono | bude hrotit |
| my | budeme hrotit |
| vy | budete hrotit |
| oni / ony / ona | budou hrotit |
Rozkazovací způsob
| ty | hroť |
| my | hroťme |
| vy | hroťte |