lajka

Definice

1. „štěkavý pes“ jakéhokoliv druhu, plemene, původu atd.; do této kategorie patří řada psíků (nespecifikovaného původu, rasy, patrně pocházejících převážně z odchytů toulavých jedinců, hlavně malého vzrůstu a nízké hmotnosti) využívaných při nástupu kosmonautiky v SSSR v padesátých letech dvacátého století. Na palubě Sputniku 2, vypuštěného 3. 11. 1957, byl psík – lajka jménem Limončik – česky Citrónek. Takto informovala zpravodajská média (tisk, rozhlas, televize) v prvních dnech po startu Sputniku.To lze dohledat v archivech dobového tisku, v záznamech vědeckých týmů připravujících starty do kosmu (tehdy patřily k utajovaným skutečnostem, dnes jsou již archivy v Rusku pro studium historie dostupnější). Po nějaké době se informace o zvířecí posádce změnila – na fenku jménem Lajka a takto je to známé po celém světě. Přestože v týmu psích kosmonautů převažovaly počtem fenky (patrně se s nimi lépe pracovalo – klidnější povahové vlastnosti, subtilnější tělesná konstituce), je kromě prvního Limončika známo také další jméno psíka Otvažnoj (česky Odvážný).
2. plemeno – respektive skupina psích plemen. Rusové tímto názvem označují celou škálu psů hlavně ze Sibiře a severu evropského Ruska. Z nich jsou podle standardu z roku 1959 čistokrevná čtyři plemena – východosibiřská, západosibiřská, karelofinská a ruskoevropská (respektive evropskoruská) lajka. Jedná se zpravidla o mohutné a silné psy, užívané k lovu velké zvěře (vysoké a medvědů).

Úroveň CEFR