Conjugation of vykálet
[ˈvɪkaːlɛt]to defecate (expel feces from one's bowels) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | vykálet |
Minulý čas (rod mužský)
| já | vykálel jsem |
| ty | vykálel jsi |
| on / ona / ono | vykálel |
| my | vykáleli jsme |
| vy | vykáleli jste |
| oni / ony / ona | vykáleli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | vykálela jsem |
| ty | vykálela jsi |
| on / ona / ono | vykálela |
| my | vykálely jsme |
| vy | vykálely jste |
| oni / ony / ona | vykálely |
Minulý čas (rod střední)
| ono | vykálelo |
Budoucí čas
| já | vykálím |
| ty | vykálíš |
| on / ona / ono | vykálí |
| my | vykálíme |
| vy | vykálíte |
| oni / ony / ona | vykálejí |
Rozkazovací způsob
| ty | vykálej |
| my | vykálejme |
| vy | vykálejte |