Conjugation of vykloubit
[ˈvɪklou̯bɪt]to dislocate (to dislodge a skeletal bone from its joint) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | vykloubit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | vykloubil jsem |
| ty | vykloubil jsi |
| on / ona / ono | vykloubil |
| my | vykloubili jsme |
| vy | vykloubili jste |
| oni / ony / ona | vykloubili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | vykloubila jsem |
| ty | vykloubila jsi |
| on / ona / ono | vykloubila |
| my | vykloubily jsme |
| vy | vykloubily jste |
| oni / ony / ona | vykloubily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | vykloubilo |
Budoucí čas
| já | vykloubím |
| ty | vykloubíš |
| on / ona / ono | vykloubí |
| my | vykloubíme |
| vy | vykloubíte |
| oni / ony / ona | vykloubí |
Rozkazovací způsob
| ty | vyklub |
| my | vyklubme |
| vy | vyklubte |