Conjugation of vykolejit
/[ˈvɪkolɛjɪt]/to derail (to come off the tracks) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | vykolejit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | vykolejil jsem |
| ty | vykolejil jsi |
| on / ona / ono | vykolejil |
| my | vykolejili jsme |
| vy | vykolejili jste |
| oni / ony / ona | vykolejili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | vykolejila jsem |
| ty | vykolejila jsi |
| on / ona / ono | vykolejila |
| my | vykolejily jsme |
| vy | vykolejily jste |
| oni / ony / ona | vykolejily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | vykolejilo |
Budoucí čas
| já | vykolejím |
| ty | vykolejíš |
| on / ona / ono | vykolejí |
| my | vykolejíme |
| vy | vykolejíte |
| oni / ony / ona | vykolejí |
Rozkazovací způsob
| ty | vykolej |
| my | vykolejme |
| vy | vykolejte |