Conjugation of vyčíst
[ˈvɪt͡ʃiːst](vyčíst + někomu něco) připomenout, předložit někomu jeho vlastní (skutečné či domnělé) omyly, chyby, záporné vlastnosti nebo špatné skutky (nebo takové, které mluvčí za záporné či špatné považuje) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | vyčíst |
Minulý čas (rod mužský)
| já | vyčetl jsem |
| ty | vyčetl jsi |
| on / ona / ono | vyčetl |
| my | vyčetli jsme |
| vy | vyčetli jste |
| oni / ony / ona | vyčetli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | vyčetla jsem |
| ty | vyčetla jsi |
| on / ona / ono | vyčetla |
| my | vyčetly jsme |
| vy | vyčetly jste |
| oni / ony / ona | vyčetly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | vyčetlo |
Budoucí čas
| já | vyčtu |
| ty | vyčteš |
| on / ona / ono | vyčte |
| my | vyčteme |
| vy | vyčtete |
| oni / ony / ona | vyčtou |
Rozkazovací způsob
| ty | vyčti |
| my | vyčtěme |
| vy | vyčtěte |