Conjugation of vrazit
/[ˈvrazɪt]/(intranzitivní, o pohybující se entitě) prudce a rychle vstoupit do silného, intenzivního a krátkodobého fyzického kontaktu s něčím/někým, co je nehybné nebo se pohybuje pomaleji v témže směru, příp. Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | vrazit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | vrazil jsem |
| ty | vrazil jsi |
| on / ona / ono | vrazil |
| my | vrazili jsme |
| vy | vrazili jste |
| oni / ony / ona | vrazili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | vrazila jsem |
| ty | vrazila jsi |
| on / ona / ono | vrazila |
| my | vrazily jsme |
| vy | vrazily jste |
| oni / ony / ona | vrazily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | vrazilo |
Budoucí čas
| já | vrazím |
| ty | vrazíš |
| on / ona / ono | vrazí |
| my | vrazíme |
| vy | vrazíte |
| oni / ony / ona | vrazí |
Rozkazovací způsob
| ty | vraz |
| my | vrazme |
| vy | vrazte |