Conjugation of ustrnout
[ˈustr̩nou̯t]to come to a standstill, to fossilize Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | ustrnout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | ustrnul jsem |
| ty | ustrnul jsi |
| on / ona / ono | ustrnul |
| my | ustrnuli jsme |
| vy | ustrnuli jste |
| oni / ony / ona | ustrnuli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | ustrnula jsem |
| ty | ustrnula jsi |
| on / ona / ono | ustrnula |
| my | ustrnuly jsme |
| vy | ustrnuly jste |
| oni / ony / ona | ustrnuly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | ustrnulo |
Budoucí čas
| já | ustrnu |
| ty | ustrneš |
| on / ona / ono | ustrne |
| my | ustrneme |
| vy | ustrnete |
| oni / ony / ona | ustrnou |
Rozkazovací způsob
| ty | ustrň |
| my | ustrňme |
| vy | ustrňte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.