Conjugation of utéct
[ˈutɛːt͡st]rychle se vzdálit, např. během, z místa nebezpečí, s cílem zachránit se, nepřijít k úhoně nebo se vyhnout nepříjemnostem Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | utéct |
Minulý čas (rod mužský)
| já | utekl jsem |
| ty | utekl jsi |
| on / ona / ono | utekl |
| my | utekli jsme |
| vy | utekli jste |
| oni / ony / ona | utekli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | utekla jsem |
| ty | utekla jsi |
| on / ona / ono | utekla |
| my | utekly jsme |
| vy | utekly jste |
| oni / ony / ona | utekly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | uteklo |
Budoucí čas
| já | uteču |
| ty | utečeš |
| on / ona / ono | uteče |
| my | utečeme |
| vy | utečete |
| oni / ony / ona | utečou |
Rozkazovací způsob
| ty | uteč |
| my | utečme |
| vy | utečte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.