Conjugation of trčet
[ˈtr̩t͡ʃɛt](člověk) nepřiměřeně dlouho se zdržovat na určitém místě Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | trčet |
Přítomný čas
| já | trčím |
| ty | trčíš |
| on / ona / ono | trčí |
| my | trčíme |
| vy | trčíte |
| oni / ony / ona | trčí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | trčel jsem |
| ty | trčel jsi |
| on / ona / ono | trčel |
| my | trčeli jsme |
| vy | trčeli jste |
| oni / ony / ona | trčeli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | trčela jsem |
| ty | trčela jsi |
| on / ona / ono | trčela |
| my | trčely jsme |
| vy | trčely jste |
| oni / ony / ona | trčely |
Minulý čas (rod střední)
| ono | trčelo |
Budoucí čas
| já | budu trčet |
| ty | budeš trčet |
| on / ona / ono | bude trčet |
| my | budeme trčet |
| vy | budete trčet |
| oni / ony / ona | budou trčet |
Rozkazovací způsob
| ty | trč |
| my | trčme |
| vy | trčte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.