Conjugation of trefit
[ˈtrɛfɪt]to hit (to manage to touch in the right place) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | trefit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | trefil jsem |
| ty | trefil jsi |
| on / ona / ono | trefil |
| my | trefili jsme |
| vy | trefili jste |
| oni / ony / ona | trefili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | trefila jsem |
| ty | trefila jsi |
| on / ona / ono | trefila |
| my | trefily jsme |
| vy | trefily jste |
| oni / ony / ona | trefily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | trefilo |
Budoucí čas
| já | trefím |
| ty | trefíš |
| on / ona / ono | trefí |
| my | trefíme |
| vy | trefíte |
| oni / ony / ona | trefí |
Rozkazovací způsob
| ty | tref |
| my | trefme |
| vy | trefte |