Conjugation of třít
[ˈtr̝̊iːt]pohybovat jedním předmětem po povrchu druhého při mírném tlaku Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | třít |
Přítomný čas
| já | třu |
| ty | třeš |
| on / ona / ono | tře |
| my | třeme |
| vy | třete |
| oni / ony / ona | třou |
Minulý čas (rod mužský)
| já | třel jsem |
| ty | třel jsi |
| on / ona / ono | třel |
| my | třeli jsme |
| vy | třeli jste |
| oni / ony / ona | třeli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | třela jsem |
| ty | třela jsi |
| on / ona / ono | třela |
| my | třely jsme |
| vy | třely jste |
| oni / ony / ona | třely |
Minulý čas (rod střední)
| ono | třelo |
Budoucí čas
| já | budu třít |
| ty | budeš třít |
| on / ona / ono | bude třít |
| my | budeme třít |
| vy | budete třít |
| oni / ony / ona | budou třít |
Rozkazovací způsob
| ty | tři |
| my | třeme |
| vy | třete |