Conjugation of troubit
/[ˈtrou̯bɪt]/vydávat charakteristický zvuk vzniklý prouděním vzduchu a jeho chvěním v dutině Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | troubit |
Přítomný čas
| já | troubím |
| ty | troubíš |
| on / ona / ono | troubí |
| my | troubíme |
| vy | troubíte |
| oni / ony / ona | troubí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | troubil jsem |
| ty | troubil jsi |
| on / ona / ono | troubil |
| my | troubili jsme |
| vy | troubili jste |
| oni / ony / ona | troubili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | troubila jsem |
| ty | troubila jsi |
| on / ona / ono | troubila |
| my | troubily jsme |
| vy | troubily jste |
| oni / ony / ona | troubily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | troubilo |
Budoucí čas
| já | budu troubit |
| ty | budeš troubit |
| on / ona / ono | bude troubit |
| my | budeme troubit |
| vy | budete troubit |
| oni / ony / ona | budou troubit |
Rozkazovací způsob
| ty | trub |
| my | trubme |
| vy | trubte |