Conjugation of trnout
/[ˈtr̩nou̯t]/(část těla) postrádat citlivost resp. působit nepříjemný pocit v důsledku neobvyklých podmínek Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | trnout |
Přítomný čas
| já | trnu |
| ty | trneš |
| on / ona / ono | trne |
| my | trneme |
| vy | trnete |
| oni / ony / ona | trnou |
Minulý čas (rod mužský)
| já | trnul jsem |
| ty | trnul jsi |
| on / ona / ono | trnul |
| my | trnuli jsme |
| vy | trnuli jste |
| oni / ony / ona | trnuli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | trnula jsem |
| ty | trnula jsi |
| on / ona / ono | trnula |
| my | trnuly jsme |
| vy | trnuly jste |
| oni / ony / ona | trnuly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | trnulo |
Budoucí čas
| já | budu trnout |
| ty | budeš trnout |
| on / ona / ono | bude trnout |
| my | budeme trnout |
| vy | budete trnout |
| oni / ony / ona | budou trnout |
Rozkazovací způsob
| ty | trň |
| my | trňme |
| vy | trňte |