Conjugation of světit
[ˈsvjɛcɪt](světit něco) formálně a obřadně uvádět (objekt) do stavu, v němž je od věřících očekáván k objektu zvláštní respekt Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | světit |
Přítomný čas
| já | světím |
| ty | světíš |
| on / ona / ono | světí |
| my | světíme |
| vy | světíte |
| oni / ony / ona | světí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | světil jsem |
| ty | světil jsi |
| on / ona / ono | světil |
| my | světili jsme |
| vy | světili jste |
| oni / ony / ona | světili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | světila jsem |
| ty | světila jsi |
| on / ona / ono | světila |
| my | světily jsme |
| vy | světily jste |
| oni / ony / ona | světily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | světilo |
Budoucí čas
| já | budu světit |
| ty | budeš světit |
| on / ona / ono | bude světit |
| my | budeme světit |
| vy | budete světit |
| oni / ony / ona | budou světit |
Rozkazovací způsob
| ty | svěť |
| my | svěťme |
| vy | svěťte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.