Conjugation of střetnout
/[ˈstr̝̊ɛtnou̯t]/to clash, to encounter, to meet Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | střetnout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | střetl jsem |
| ty | střetl jsi |
| on / ona / ono | střetl |
| my | střetli jsme |
| vy | střetli jste |
| oni / ony / ona | střetli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | střetla jsem |
| ty | střetla jsi |
| on / ona / ono | střetla |
| my | střetly jsme |
| vy | střetly jste |
| oni / ony / ona | střetly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | střetlo |
Budoucí čas
| já | střetnu |
| ty | střetneš |
| on / ona / ono | střetne |
| my | střetneme |
| vy | střetnete |
| oni / ony / ona | střetnou |
Rozkazovací způsob
| ty | střetni |
| my | střetněme |
| vy | střetněte |