Conjugation of strhnout
[ˈstr̩ɦnou̯t]jednorázově, bez použití ostrého nástroje, oddělit proti odporu tahem něco, co bylo přichyceno vysoko nebo na povrchu Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | strhnout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | strhl jsem |
| ty | strhl jsi |
| on / ona / ono | strhl |
| my | strhli jsme |
| vy | strhli jste |
| oni / ony / ona | strhli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | strhla jsem |
| ty | strhla jsi |
| on / ona / ono | strhla |
| my | strhly jsme |
| vy | strhly jste |
| oni / ony / ona | strhly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | strhlo |
Budoucí čas
| já | strhnu |
| ty | strhneš |
| on / ona / ono | strhne |
| my | strhneme |
| vy | strhnete |
| oni / ony / ona | strhnou |
Rozkazovací způsob
| ty | strhni |
| my | strhněme |
| vy | strhněte |