Conjugation of soudit
/[ˈsou̯ɟɪt]/vytvářet si na někoho kategorický hodnotící názor, zpravidla negativní; zaujímat nadřazený postoj soudce vůči někomu Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | soudit |
Přítomný čas
| já | soudím |
| ty | soudíš |
| on / ona / ono | soudí |
| my | soudíme |
| vy | soudíte |
| oni / ony / ona | soudí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | soudil jsem |
| ty | soudil jsi |
| on / ona / ono | soudil |
| my | soudili jsme |
| vy | soudili jste |
| oni / ony / ona | soudili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | soudila jsem |
| ty | soudila jsi |
| on / ona / ono | soudila |
| my | soudily jsme |
| vy | soudily jste |
| oni / ony / ona | soudily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | soudilo |
Budoucí čas
| já | budu soudit |
| ty | budeš soudit |
| on / ona / ono | bude soudit |
| my | budeme soudit |
| vy | budete soudit |
| oni / ony / ona | budou soudit |
Rozkazovací způsob
| ty | suď |
| my | suďme |
| vy | suďte |