Conjugation of souhlasit
[ˈsou̯ɦlasɪt](souhlasit s + instrumentál) mít stejný názor na věc vyplývající z kontextu Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | souhlasit |
Přítomný čas
| já | souhlasím |
| ty | souhlasíš |
| on / ona / ono | souhlasí |
| my | souhlasíme |
| vy | souhlasíte |
| oni / ony / ona | souhlasí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | souhlasil jsem |
| ty | souhlasil jsi |
| on / ona / ono | souhlasil |
| my | souhlasili jsme |
| vy | souhlasili jste |
| oni / ony / ona | souhlasili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | souhlasila jsem |
| ty | souhlasila jsi |
| on / ona / ono | souhlasila |
| my | souhlasily jsme |
| vy | souhlasily jste |
| oni / ony / ona | souhlasily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | souhlasilo |
Budoucí čas
| já | budu souhlasit |
| ty | budeš souhlasit |
| on / ona / ono | bude souhlasit |
| my | budeme souhlasit |
| vy | budete souhlasit |
| oni / ony / ona | budou souhlasit |
Rozkazovací způsob
| ty | souhlas |
| my | souhlasme |
| vy | souhlaste |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.