Conjugation of oněmět
[ˈoɲɛmɲɛt]ztratit schopnost vydávat zvuky; ztratit schopnost řeči Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | oněmět |
Minulý čas (rod mužský)
| já | oněměl jsem |
| ty | oněměl jsi |
| on / ona / ono | oněměl |
| my | oněměli jsme |
| vy | oněměli jste |
| oni / ony / ona | oněměli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | oněměla jsem |
| ty | oněměla jsi |
| on / ona / ono | oněměla |
| my | oněměly jsme |
| vy | oněměly jste |
| oni / ony / ona | oněměly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | oněmělo |
Budoucí čas
| já | oněmím |
| ty | oněmíš |
| on / ona / ono | oněmí |
| my | oněmíme |
| vy | oněmíte |
| oni / ony / ona | oněmějí |
Rozkazovací způsob
| ty | oněm |
| my | oněmme |
| vy | oněmte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.