Conjugation of opatřit
[ˈopatr̝̊ɪt]přidat k entitě, resp. jí dát k dispozici určitý objekt (zpravidla menší součást) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | opatřit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | opatřil jsem |
| ty | opatřil jsi |
| on / ona / ono | opatřil |
| my | opatřili jsme |
| vy | opatřili jste |
| oni / ony / ona | opatřili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | opatřila jsem |
| ty | opatřila jsi |
| on / ona / ono | opatřila |
| my | opatřily jsme |
| vy | opatřily jste |
| oni / ony / ona | opatřily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | opatřilo |
Budoucí čas
| já | opatřím |
| ty | opatříš |
| on / ona / ono | opatří |
| my | opatříme |
| vy | opatříte |
| oni / ony / ona | opatří |
Rozkazovací způsob
| ty | opatř |
| my | opatřme |
| vy | opatřte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.