Conjugation of obstát
[ˈopstaːt]vyhovět zkoušce, projít nesnadnou situací či zkouškou; uspokojit (zpravidla náročnější či náročná) očekávání, požadavky Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | obstát |
Minulý čas (rod mužský)
| já | obstál jsem |
| ty | obstál jsi |
| on / ona / ono | obstál |
| my | obstáli jsme |
| vy | obstáli jste |
| oni / ony / ona | obstáli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | obstála jsem |
| ty | obstála jsi |
| on / ona / ono | obstála |
| my | obstály jsme |
| vy | obstály jste |
| oni / ony / ona | obstály |
Minulý čas (rod střední)
| ono | obstálo |
Budoucí čas
| já | obstojím |
| ty | obstojíš |
| on / ona / ono | obstojí |
| my | obstojíme |
| vy | obstojíte |
| oni / ony / ona | obstojí |
Rozkazovací způsob
| ty | obstůj |
| my | obstůjme |
| vy | obstůjte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.