Conjugation of obviňovat
[ˈobvɪɲovat]formálně vznášet obvinění ze spáchání trestného činu Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | obviňovat |
Přítomný čas
| já | obviňuji |
| ty | obviňuješ |
| on / ona / ono | obviňuje |
| my | obviňujeme |
| vy | obviňujete |
| oni / ony / ona | obviňují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | obviňoval jsem |
| ty | obviňoval jsi |
| on / ona / ono | obviňoval |
| my | obviňovali jsme |
| vy | obviňovali jste |
| oni / ony / ona | obviňovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | obviňovala jsem |
| ty | obviňovala jsi |
| on / ona / ono | obviňovala |
| my | obviňovaly jsme |
| vy | obviňovaly jste |
| oni / ony / ona | obviňovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | obviňovalo |
Budoucí čas
| já | budu obviňovat |
| ty | budeš obviňovat |
| on / ona / ono | bude obviňovat |
| my | budeme obviňovat |
| vy | budete obviňovat |
| oni / ony / ona | budou obviňovat |
Rozkazovací způsob
| ty | obviňuj |
| my | obviňujme |
| vy | obviňujte |