Conjugation of obtěžovat
[ˈopcɛʒovat]přechodně činit někomu (jeho) existenci méně snadnou či méně příjemnou; působit obtíže, komplikace Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | obtěžovat |
Přítomný čas
| já | obtěžuji |
| ty | obtěžuješ |
| on / ona / ono | obtěžuje |
| my | obtěžujeme |
| vy | obtěžujete |
| oni / ony / ona | obtěžují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | obtěžoval jsem |
| ty | obtěžoval jsi |
| on / ona / ono | obtěžoval |
| my | obtěžovali jsme |
| vy | obtěžovali jste |
| oni / ony / ona | obtěžovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | obtěžovala jsem |
| ty | obtěžovala jsi |
| on / ona / ono | obtěžovala |
| my | obtěžovaly jsme |
| vy | obtěžovaly jste |
| oni / ony / ona | obtěžovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | obtěžovalo |
Budoucí čas
| já | budu obtěžovat |
| ty | budeš obtěžovat |
| on / ona / ono | bude obtěžovat |
| my | budeme obtěžovat |
| vy | budete obtěžovat |
| oni / ony / ona | budou obtěžovat |
Rozkazovací způsob
| ty | obtěžuj |
| my | obtěžujme |
| vy | obtěžujte |