Conjugation of narazit
[ˈnarazɪt](narazit na + akuzativ) bez předchozího úmyslu se setkat, potkat, povšimnout si Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | narazit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | narazil jsem |
| ty | narazil jsi |
| on / ona / ono | narazil |
| my | narazili jsme |
| vy | narazili jste |
| oni / ony / ona | narazili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | narazila jsem |
| ty | narazila jsi |
| on / ona / ono | narazila |
| my | narazily jsme |
| vy | narazily jste |
| oni / ony / ona | narazily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | narazilo |
Budoucí čas
| já | narazím |
| ty | narazíš |
| on / ona / ono | narazí |
| my | narazíme |
| vy | narazíte |
| oni / ony / ona | narazí |
Rozkazovací způsob
| ty | naraz |
| my | narazme |
| vy | narazte |