Conjugation of nařídit
[ˈnar̝iːɟɪt]uvést (hodiny apod.) do režimu správného chodu Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | nařídit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | nařídil jsem |
| ty | nařídil jsi |
| on / ona / ono | nařídil |
| my | nařídili jsme |
| vy | nařídili jste |
| oni / ony / ona | nařídili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | nařídila jsem |
| ty | nařídila jsi |
| on / ona / ono | nařídila |
| my | nařídily jsme |
| vy | nařídily jste |
| oni / ony / ona | nařídily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | nařídilo |
Budoucí čas
| já | nařídím |
| ty | nařídíš |
| on / ona / ono | nařídí |
| my | nařídíme |
| vy | nařídíte |
| oni / ony / ona | nařídí |
Rozkazovací způsob
| ty | nařiď |
| my | nařiďme |
| vy | nařiďte |