Conjugation of naříznout
[ˈnar̝iːznou̯t]to make an incision, to make a cut Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | naříznout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | nařízl jsem |
| ty | nařízl jsi |
| on / ona / ono | nařízl |
| my | nařízli jsme |
| vy | nařízli jste |
| oni / ony / ona | nařízli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | nařízla jsem |
| ty | nařízla jsi |
| on / ona / ono | nařízla |
| my | nařízly jsme |
| vy | nařízly jste |
| oni / ony / ona | nařízly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | nařízlo |
Budoucí čas
| já | naříznu |
| ty | nařízneš |
| on / ona / ono | nařízne |
| my | nařízneme |
| vy | naříznete |
| oni / ony / ona | naříznou |
Rozkazovací způsob
| ty | nařízni |
| my | nařízněme |
| vy | nařízněte |