Conjugation of lpět
/[ˈlpjɛt]/(lpět na + lokál) nebýt připraven, schopen, ochoten opustit či pustit Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | lpět |
Přítomný čas
| já | lpím |
| ty | lpíš |
| on / ona / ono | lpí |
| my | lpíme |
| vy | lpíte |
| oni / ony / ona | lpějí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | lpěl jsem |
| ty | lpěl jsi |
| on / ona / ono | lpěl |
| my | lpěli jsme |
| vy | lpěli jste |
| oni / ony / ona | lpěli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | lpěla jsem |
| ty | lpěla jsi |
| on / ona / ono | lpěla |
| my | lpěly jsme |
| vy | lpěly jste |
| oni / ony / ona | lpěly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | lpělo |
Budoucí čas
| já | budu lpět |
| ty | budeš lpět |
| on / ona / ono | bude lpět |
| my | budeme lpět |
| vy | budete lpět |
| oni / ony / ona | budou lpět |
Rozkazovací způsob
| ty | lpěj |
| my | lpějme |
| vy | lpějte |