Conjugation of lynčovat
[ˈlɪnt͡ʃovat]svévolně, davově popravit bez soudu či výslechu Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | lynčovat |
Přítomný čas
| já | lynčuji |
| ty | lynčuješ |
| on / ona / ono | lynčuje |
| my | lynčujeme |
| vy | lynčujete |
| oni / ony / ona | lynčují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | lynčoval jsem |
| ty | lynčoval jsi |
| on / ona / ono | lynčoval |
| my | lynčovali jsme |
| vy | lynčovali jste |
| oni / ony / ona | lynčovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | lynčovala jsem |
| ty | lynčovala jsi |
| on / ona / ono | lynčovala |
| my | lynčovaly jsme |
| vy | lynčovaly jste |
| oni / ony / ona | lynčovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | lynčovalo |
Budoucí čas
| já | budu lynčovat |
| ty | budeš lynčovat |
| on / ona / ono | bude lynčovat |
| my | budeme lynčovat |
| vy | budete lynčovat |
| oni / ony / ona | budou lynčovat |
Rozkazovací způsob
| ty | lynčuj |
| my | lynčujme |
| vy | lynčujte |