Conjugation of loudit
/[ˈlou̯ɟɪt]/(loudit z někoho/něčeho něco) způsobovat, že se něco objeví (např. úsměv, zvuk, tajemství apod.) Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | loudit |
Přítomný čas
| já | loudím |
| ty | loudíš |
| on / ona / ono | loudí |
| my | loudíme |
| vy | loudíte |
| oni / ony / ona | loudí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | loudil jsem |
| ty | loudil jsi |
| on / ona / ono | loudil |
| my | loudili jsme |
| vy | loudili jste |
| oni / ony / ona | loudili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | loudila jsem |
| ty | loudila jsi |
| on / ona / ono | loudila |
| my | loudily jsme |
| vy | loudily jste |
| oni / ony / ona | loudily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | loudilo |
Budoucí čas
| já | budu loudit |
| ty | budeš loudit |
| on / ona / ono | bude loudit |
| my | budeme loudit |
| vy | budete loudit |
| oni / ony / ona | budou loudit |
Rozkazovací způsob
| ty | luď |
| my | luďme |
| vy | luďte |